Covidová nákupní dieta. Češi mají rekordní úspory, utrácet je nechtějí
S nástupem podzimu a další vlny pandemie koronaviru Čechům povážlivě slábne jejich spotřebitelský apetit. Nejvíce našinci omezili a omezují své výdaje za restaurace, cestování, ale i oblečení. Nešetří naopak na lécích či kurýrních službách.
Indicií a statistik, ze kterých je patrné, jak Češi citelně krotí svoji spotřebu, je stále více a více. Nahlas o této skutečnosti mluví provozovatelé restaurací a hotelů, cestovních kanceláří, ale i provozovatelé kulturních akcí, prodejci oděvů, a dokonce i lihovin. Podle nich si už Češi tolik nekupují drahý prémiový alkohol, ale sahají k levnějším destilátům. Před pár dny tento stav zadrhnutého růstu spotřeby našinců potvrdil i průzkum České spořitelny skrze analýzu kartových transakcí u obchodníků. Podle něj Češi nešetří jen na lécích či hobbymarketech.
Tento jev je pro podnikatelský sektor nebo alespoň jeho nemalou část předtuchou nadcházející kruté zimy, která může být ještě krutější než ta loňská. I proto už jsou zde první snahy nastartovat kompenzační vládní programy, které by pomohly firmám ve vybraných odvětvích přežít. Vše se samozřejmě zaklíná či ospravedlňuje covidem. Ale je tento vir opravdu jediným viníkem klesající či stagnující spotřeby Čechů? Skutečné příčiny totiž mohou být i někde jinde.
Na jaře letošního roku Česká národní banka hlásila, že během prvních vln covidu Češi uspořili stovky miliard korun a na svých účtech mají historicky rekordní množství peněz. Ekonomové a obchodníci čekali, že je během léta roztočí a nakopne to ekonomiku. Částečně se to i stalo. Češi vyrazili na dovolené, do restaurací, na nákupy a tak dále. Jejich útraty však trvaly jen omezenou dobu, a navíc takto masivně neutráceli všichni, kteří tuto možnost měli.
A tím se dostáváme k jádru problému, který se viditelně obnažil právě až na podzim, kdy Češi ukončili svoje masivní cestování, vysedávání na zahrádkách a osazenstvo v lokálech prořídlo kvůli vládním restrikcím proti šíření koronaviru. Odpovědí na otázku, proč Češi začínají opět sedět na svých výdělcích a utrácejí méně, je totiž několik. Prvním důvodem je nejistota. Nikdo neví, jak se bude epidemie dále vyvíjet, zda náhodou nepřijde nějaký lockdown, ale i způsob, jakým bude vzniklé situaci čelit příští vláda.
To není vše. Během dlouhých týdnů a měsíců předchozích lockdownů se Češi naučili žít doma. Citelně omezili svoje společenské kontakty a najednou zjistili, co skutečně potřebují a za co má smysl utrácet. Pádným argumentem pro přiškrcené výdaje je i růst cen všeho a všude. A nejspíš bude ještě hůř. A to přitom ještě nemluvíme o lidech, kteří si nikdy žádné větší utrácení dovolit nemohli. Do toho všeho ještě přišel strašák v podobě ohlášeného nárůstu cen energií. Ježíšek to letos bude mít asi zatraceně těžké.
