Kalousek v Reflexích: Krize na ukrajinských hranicích se nás týká, nesmí nám to být jedno
„Hrozící rusko-ukrajinský konflikt není zdaleka jen o tom, jaký bude další vývoj na samotné Ukrajině, ale co se dále bude dít ve střední a východní Evropě,“ komentuje probíhající summit Spojených států a Ruska kvůli přesunu ruských vojsk k východním hranicím Ukrajiny Miroslav Kalousek. Ruský prezident Vladimír Putin podle něj hraje velmi nebezpečnou hru s celým světem. „Zcela jistě chce posílit vliv Ruska v bývalých sovětských satelitech,“ varuje Kalousek.
Jak může ovšem Putinovi čelit americký prezident Joe Biden jinak než hrozbou jalovými hospodářskými sankcemi,“ ptá se šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „Ty sankce nejsou úplně jalové. Američané mají v záloze odstřižení Ruska od mezinárodního platebního styku, což je silnější nástroj než jakékoliv ekonomické embargo,“ upozorňuje Kalousek a dodává: „Putin bude rozhodně chtít garanci, že Ukrajina nikdy nevstoupí do Severoatlantické aliance, což ovšem garantovat nelze. Protože kdyby to členské země NATO garantovaly, tak popřou své vlastní principy a suverenitu Ukrajiny,“ říká Kalousek a tipuje, že krom toho Putinovi půjde v rozhovorech s Joe Bienem hlavně o to, aby Spojené státy zastavily masivní vojenskou podporu ukrajinské armády.
Poslechněte si Reflexe Kalouska a Stoniše jako podcast:
Stoniš oponuje, že z hlediska ruských národních zájmů je ale legitimní, že Putin nechce mít na svých hranicích západními mocnostmi vyzbrojeného nepřítele. „Legitimní to není,“ odpovídá Kalousek. „To bychom si museli vzpomenout na rok 1994, kdy došlo k bilaterální dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem, na základě které se Ukrajina vzdala svých jaderných zbraní výměnou za garanci, že její hranice budou nedotknutelné. Dohodu stvrdily Spojené státy i Velká Británie. Jen Rusko si s ní hlavu příliš neláme, o čemž svědčí například anexe Krymu v roce 2014,“ říká Kalousek. „Jsem přesvědčen, že západní země musí říci dost, protože Vladimír Putin opravdu nerozumí ničemu jinému než síle,“ doplňuje. „Americký prezident ovšem oproti svým předchůdcům není zrovna nejsilnější Putinův protihráč,“ říká Stoniš. „To je otázka. Ale pravda je, že pro americkou administrativu je současná ukrajinská krize potíží navíc. Její priority jsou jinde. Ona má největší starost na pacifické straně, nikoli té atlantické. Především ji trápí rostoucí sebevědomí Číny, Írán a jeho jaderný program a prestiž Spojených států také velmi utrpěla způsobem, jakým byly nuceny odejít z Afghánistánu. A do toho jim Putin říká, že starosti Spojených států ho nezajímají, že jeho hlavní problém je Ukrajina a o Ukrajině se s ním musí Spojené státy bavit,“ uzavírá Kalousek.
A jak by na probíhající ukrajinskou krizi měla reagovat Česká republika? Poslechnete si v dnešních Reflexích Miroslava Kalouska a Marka Stoniše.
