Lékařka Kristina Höschlová: Epidemie covid-19 jako nástroj k nastolení totalitních praktik
Při sledování toho, jak epidemii uchopila světová politická scéna, je patrná až do očí bijící korelace s otřesnými a odsouzenými historickými momenty.
Mezi hlavní patří například:
- Inkvizice a vraždění „nevěřících“ středověkými odnožemi katolictví – to přeci ve jménu Pána Boha.
- Masivní vraždění národnostních menšin fašismem – to přeci ve jménu čisté a dokonalé rasy.
- Znárodňování a potlačování individualit komunismem – to zas ve jménu rovnosti.
Jako bychom byli nepoučeni, nyní se ve jménu „veřejného zdraví“ znovu podrobujeme odnímání základních lidských práv, elitářství a dehonestaci jedince.
O to absurdnější je, že právě zdraví jedinci patří mezi ty nejpronásledovanější, což je do očí bijícím způsobem zveličeno očkovací kampaní.
Očkování má význam, má-li za účel buď zpomalit šíření epidemie, nebo předejít zahlcení nemocnic do nepřijatelných mezí, díky nimž se nedostává péče jiným, neinfikovaným, nemocným.
Jaká je ale skutečnost?
- Očkování proti COVID-19 nezamezuje přenosu viru
- Mimochodem, viry nemoci COVID-19 nejsou jediné patogeny, které dnes a denně lidské bytosti mohou přenášet
- Očkování proti COVID-19 zmírňuje průběh nemoci u rizikových pacientů (lidé starší, obézní a zatíženi těžkými chronickými nemocemi), tedy snižuje počet hospitalizací těchto lidí
- Očkování tedy není předmětné u lidí s nízkým rizikem hospitalizace, kteří stále tvoří většinu populace
- Pravděpodobnost, že se mladý neobézní člověk bez komorbidit stane předmětem intenzivní péče kvůli COVID-19, je nižší, než že se tak stane kvůli jiným závažným onemocněním, jako jsou např. úrazy, infekce jiného původu nebo následky psychické a somatické dekompenzace v souvislosti s COVID restrikcemi a vydělením mimo společnost
- Většina rizikových jedinců je plně očkována
- Většina neočkovaných rizikových jedinců nemoc prodělala, je tedy imunizována
- Mnoho neočkovaných, co nemoc neprodělali, byli s nemocí konfrontováni a přesto neonemocněli – byli chráněni svojí přirozenou imunitou
- Kdo tedy zbývá? Omezená skupina lidí, kteří mají vysoké riziko těžkého průběhu nemoci a kteří nejsou chráněni přirozenou ani postvakcinační imunitou. A ani u nich není zřejmé, že musí po konfrontaci s virem nutně onemocnět.
A i kdyby onemocněli, kdo si může dovolit těmto lidem odepřít jejich osobní právo rozhodnout o svém zdraví?
Chodíme snad do obchodů a vyhazujeme zákazníkům z nákupních tašek dorty, bůček a salámy s tím, že tím zvyšují pravděpodobnost zahlcení koronárních jednotek?
Zakazujeme snad spoluobčanům pohybovat se dopravními prostředky v reakci na ročních 550 mrtvých motoristů?
Kde bledne mise lékařského poslání – tedy poskytovat péči všem, nehledě na pohlaví, rasu nebo náležitost k náboženským či politickým skupinám – pokud zdravotník spílá infikovanému pacientovi, který není očkován?
Je to tak absurdní, nedůstojné a nízké, jako kdybych poté, co ošetřím několik těžce zraněných v důsledku autonehody způsobené opilým člověkem, odmítla podat ruku komukoliv, kdo pije alkohol.
Pohoršování se nad tím, že jako zdravotníci máme občas hodně práce s nemocnými, je vskutku úsměvné. Pro co jiného jsme si snad naši profesi zvolili?
Čtyři apely
1) Apeluji na média a politiky, aby nelhali a nemanipulovali, neb výše zmíněné totalitní praktiky jsou až příliš průhledné.
2) Apeluji na zdravotníky, aby se vrátili k původní myšlence svého poslání – tedy pomáhat lidem a podporovat jejich zdraví - a přestali povýšeně moralizovat své pacienty, neb jak psáno: „kdo jsi bez viny, hoď první kamenem.“
3) Apeluji na lékaře, aby u svých pacientů podporovali pozitivní nahlížení světa a víru ve své zdraví místo toho, aby ve zdravých jedincích, kteří chtějí za své zdraví zodpovídat sami, vyvolávali pocit méněcennosti a nepatřičnosti.
4) A apeluji na všechny občany, aby více než na to, co jim kdo říká, zakazuje nebo přikazuje, spoléhali na vlastní zdravý rozum a vnitřní pravdu. Pravdu, která vychází z principů přírody a která se každému vyjeví ve chvíli, kdy odpadne hysterie, strach, lži, manipulace nebo touha po moci a penězích.
Autorka je lékařka urgentní medicíny a anesteziologie
