Před 10 lety zemřel prezident Václav Havel, nejvýraznější politický symbol porevoluční doby

„Stejně jak my na betonový dlažbě vzpomínáme se svíčkou na tebe, Havle / zrodili jsme se z párty / proto jsme furt na párty / Havle, tahle lajna je za tebe / Havle, vstříc pravdě a lásce / a co děláme na mý chatě / s mým dítětem ty hraješ si / hraješ si se světem / kde je Havééél / kde je Havééél / kde je Havééél.“

Slova ze skladby Kde je ­Havel pražského devětadvacetiletého rap­pera, který si říká Young Havel, si na jeho koncertech zpívají mladí diváci i dnes. Je to jeden z jeho nejžádanějších songů a na různých platformách má už kolem dvou set tisíc zhlédnutí. Mezi jinými písněmi, které jsou někdy brutální, vulgární, popisují braní drog a psychicky vypjaté osobní vztahy, zní jméno někdejšího disidenta, dramatika a československého a českého prezidenta jako zjevení. Proč vlastně?

„Havel je jediný český politik, ke kterému může mít mladá generace alespoň nějaké pozitivní asociace. Nezajímají mě jeho konkrétní politické kroky, to je věc starších generací, které se v tom neustále nimrají, ale on je největším symbolem doby po revoluci,“ odpověděl mi rapper Young Havel po jednom svém koncertu na dotaz, proč vlastně používá jméno exprezidenta.

Havlova symboličnost a odkaz táhnoucí se až do dnešních dnů totiž pramení z toho, že byl auten­tický. Někdy byste si ho poňuchňali jako plyšového medvídka, jindy vás svými roztodivnými nápady zcela zaskočil. Jako prezident musel hrát různé role, musel se předvádět. Jako autor mnoha divadelních her (například Zahradní slavnost, Vyrozumění, Audience, Vernisáž nebo Largo desolato) měl k tomu všechny předpoklady.

Pojďme se ale vrátit na začátek a zopakujme si otázku: Jaký byl vlastně Václav Havel?

Nejistý i rozhodný