Kecy a politika: Zemanova obžaloba Babiše a další bizáry roku 2021
Prezident Zeman ve vánočním poselství prohlásil, že to nebyl dobrý rok. Autorům podcastu Kecy a politika se naopak zdá, že to vůbec nebyl špatný rok. Jak jeho projev číst? A jaké byly tři největší bizáry odcházejícího roku?
Miloš Zeman už po deváté za sebou nepřednesl vánoční projev, ani nepřišel s poselstvím, které by odpovídalo svátečním dnům. Žánrově by se jeho řeč dala označit jako pokus o alternativní program stínového premiéra. Hlavním sdělením bylo, že světová energetika je v krizi, a my bychom se měli vyčlenit z evropských závazků a vytvářet vlastní energetický mix. To následně odmítl Andrej Babiš, protože by podle něj Česko přišlo o dotační penězovody, na které je jeho podnikatelský svět navázán. Typická nedohoda, která symbolizuje spolupráci obou politiků.
Podpořte autory a předplaťte si podcast Kecy a politika, který obsahuje odpovědi na dotazy fanoušků a další bonusy >>>
Jeden z autorů podcastu Kecy a politika, Petros Michopulos, soudí, že vytvářet vlastní energetický mix se neobejde bez hlubších vazeb na Rusko. Podle něj je to pro Česko z bezpečnostních důvodů riskantní a povede to k energetické a následně i politické závislosti na této zemi. Diví se, že to nikdo z českých vládních politiků takto nepojmenoval.
Autor těchto řádek v podcastu řekl, že i když Zeman udělal ve svém projevu řadu věcných chyb, nastolil už jednou provždy téma energetiky jako ústřední politické téma. Jestliže před rokem stála jedna megawatthodina mezi 25-50 euro, minulý týden to bylo kolem 430 euro. Z energetiky to dělá politikum číslo jedna, a tak to chápou i čeští voliči.
Zemanův projev se dá číst jako jeden velký paradox: prezident v něm nepřímo obvinil nejen Babišovu vládu, ale i sebe, že při vytváření české energetické politiky na evropské úrovni tragicky zaspal. Nejde totiž odhlížet od toho, že v uplynulých osmi letech měl prezident Zeman významný vliv jak na Sobotkovu, tak Babišovu vládu, v níž prosazoval důležité věci.
Ze zvýšení cen energií dnes viní prezident z velké části evropský projekt Zelené dohody. Nicméně byla to právě Babišova vláda, která tento projekt odsouhlasila na evropských summitech v prosinci 2019 a v červenci 2020. Tehdy nepřišla s žádnou vyprofilovanou českou pozicí, nic zvláštního nevyžadovalal. Pouze se babišovsky upnula na přerozdělování peněz z Fondu obnovy, které mají zmírnit utlumování tradičních zdrojů energie. Projev hlavy státu je tak možné vnímat jako nechtěnou sebekritiku a současně obžalobu Andreje Babiše za jeho pasivitu na poli energetické diplomacie. Tohle dědictví se bude Fialově vládě hodně těžce rozplétat.
V další části autoři procházeli nejbizarnější události roku 2021. Režisér podcastu Martin Bartkovský upozornil na anketu amerického časopisu Vice, který mezi deset největších bizárů roku zařadil akvárium prezidenta Zemana. Šlo o performance svého druhu, která po letech dovedla Českou republiku na první stránky zahraničních médií. Něco jako když v roce 1991 výtvarník David Černý v Praze natřel ruský tank číslo 23 na růžovo.
Pomyslné druhé místo obsadila osoba trenéra české hokejové reprezentace Pešána a jeho chaotické působení u národního týmu. Přemíra teorie sice řadu lidí dovedla k profesuře na vysoké škole, ale nikdy nepomohla vyhrát ministrovství světa, konstatovali autoři podcastu na jeho adresu. Třetí místo získalo aktivistické rozhodnutí pražského magistrátu zrušit na Staroměstském náměstí a Stromovce koňské povozy tváří v tvář nedostavěnému vnějšímu obchvatu Prahy, s nímž se za tři roky prakticky nehlo. Pražský primátor Hřib tím možná odpískal 19. století, ale rozhodně město v jehož čele stojí, ani o metr neposunul do 21. století.
