Orbán, nebo revoluční šestikoalice? Vyrovnané maďarské volby může rozhodnout recesistická strana
Poté, co v politice skončila německá kancléřka Angela Merkelová, začíná nový rok jako nejdéle vládnoucí politik v Evropě maďarský premiér Orbán. Toho ale letos čekají nejvyrovnanější volby za posledních 16 let. Jaká je teď situace na maďarském bojišti, kde se proti hegemonu Orbánovi sešikovala „duhová“ koalice šesti stran?
Do parlamentních voleb v Maďarsku zbývají zhruba tři měsíce. Termín sice ještě není určený, má se však za to, že je prezident Áder vypíše tradičně na první dubnovou neděli. Volební modely jsou zatím extrémně vyrovnané, rozdíl mezi vládní stranou Fidesz a opoziční šestikoalicí bývá kolem dvou procent.
Jednota široké opoziční fronty se však v závěru roku začala drolit. Sestavení společné kandidátky se vleče, stejně tak finální verze společného programu. Lídr koalice Péter Márki-Zay, který překvapivě vyhrál podzimní primárky, kritizuje některé strany za to, že dle něj nepřispívají dost do společného kampaňového rozpočtu. Na kritiku od koaličních kolegů pak reaguje slovy, že „kdo se snaží vyměnit lídra, pracuje pro Fidesz.“
Co s ústavou?
U opoziční šestikoalice zatím dokonce není shoda ani na tom, zda v případě výhry budou respektovat maďarskou ústavu a zda je možné ji měnit bez ústavní většiny. Nová maďarská ústava totiž zabetonovává dvoutřetinovou většinou obsazení spousty institucí, bez nichž nová vláda reálně nemůže efektivně vládnout. Proto třeba Márki-Zay tvrdí, že některé části ústavy jsou v rozporu s ústavou samotnou, protože vytvářejí vládu jediné strany. Tyto části ústavy prý nová vláda „zneplatní“, a to i bez ústavní většiny.
Takový postup spousta komentátorů i opozičních politiků považuje za nemožný. „Orbánova“ ústava i celá rekonstrukce politického režimu v Maďarsku sice prakticky výrazně komplikuje fungování jiné vlády, vznikla však za plného zachování ústavního pořádku, na základě dvoutřetinové, ústavní většiny v parlamentu. Je tedy velká neznámá, s jakým plánem ohledně ústavy nakonec opozice půjde do voleb.
A to není vše, co ještě opozice do začátku volební kampaně musí doladit. Sám lídr opozice Péter Márki-Zay není člen žádné ze stran, jež koalici původně sestavily. V premiérských primárkách vyhrál nečekaně a s nejnižším rozpočtem, jako jediný bez podpory kterékoli z ostatních stran. Proto si chce na poslední chvíli prosadit, aby na společné kandidátce figurovali i jím vybraní nezávislí kandidáti, se kterými po volbách vytvoří parlamentní frakci.
Společný volební projekt šesti stran od krajní pravice až po liberály a socialisty byl už tak náročný, teď do něj de facto přibývá sedmá strana. Do toho všeho si Márki-Zay před začátkem kampaně nešťastně přivodil zranění ruky, když upadl v budapešťských lázních. V době vrcholících příprav musel na operaci a leden tak stráví v kampani se sádrou.
Na druhé straně barikády je tábor o něco klidnější, i tak ale zažívá drobné otřesy. Nedávno musel po korupční kauze odstoupit státní tajemník a dlouholetý poslanec za Fidesz Pál Volner. Následující týden pořádal premiér Orbán mezinárodní tiskovku, kde mimo jiné představil kandidáta Fideszu na prezidenta – dosavadní ministryni pro rodiny Katalin Novák. Protože maďarského prezidenta zvolí parlament s dvoutřetinovou většinou Fideszu, a to ještě před parlamentními volbami, je téměř jisté, že se Novák stane první maďarskou prezidentkou.
Sám Orbán jako rutinér v předvolební době neprojevuje nervozitu. Na téma, zda by v případě prohry opozici v klidu předal moc, reaguje tak, že během kariéry strávil 16 let ve vládě a 16 let v opozici, takže případný neúspěch ustojí. Navzdory tomu je znát, že letošní volby jsou jiné. Orbán, který od volební prohry roku 2006 nešel do debaty s oponentem, zatím duel s Márki-Zayem nevylučuje.
Rozhodnou recesisti?
Jak se nedávno potvrdilo v Česku, tři měsíce do voleb jsou dlouhá doba a (ne)povedené kampaně ledasjaký trend obrátí. Do hry ještě může vstoupit jeden kuriózní prvek maďarské politiky – recesistická Strana dvouocasého psa (kutyapárt). V posledních parlamentních volbách ji volilo skoro 100 tisíc Maďarů, tedy necelá dvě procenta, což už je samo o sobě nejspíš nejlepší výsledek recesistické strany v Evropě.
Dle několika průzkumů by se už letos psí strana dostala do parlamentu. To je patrně vedlejší efekt opoziční koalice – třeba část voličů dříve ultrapravicového Jobbiku může před nesourodou koalicí s progresivními zelenými upřednostnit protestní psí recesisty, kteří slibují například pivo zdarma a v době migrační krize navrhovali postavit nad Maďarskem nadchod.
Pokud by se tedy skutečně přehoupli přes pět procent, můžou nakonec rozhodnout o pokračování Orbánova režimu, nejdéle vládnoucí garnitury v Evropě. To samo o sobě zní jako monumentální rozuzlení vypjatého politického souboje, který rozděluje nejen Maďarsko, ale i zbytek Evropy. Do vlády s opozičními stranami však recesisté vstoupit nechtějí. Pravděpodobněji se jeví varianta, že by novou vládu jen tolerovali. Nicméně je dost možné, že se opoziční voliči před volbami přelijí zpět k velké koalici, aby jejich hlasy nepropadly. Ať tak či tak, je jisté, že Maďarsko čeká zajímavé jaro.
