Jaký je program vlády Petra Fialy? Ambiciózní cíle, ušitý bič a úklid po Babišově éře
Vláda Petra Fialy představila programové prohlášení, s nímž požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Obsahuje ambiciózní cíle, jejichž naplnění nebude snadné. Bude se muset vyrovnat s inflací, rostoucími cenami energií a vybrakovanou státní pokladnou.
„Jsou to jen obecné fráze,“ ohodnotil vládní program bývalý ministr Karel Havlíček, velmistr frází a mnohomluvné propagandy. Ve skutečnosti je prohlášení jako celek na místní poměry velmi podrobné, konkrétní a pokud obsahuje některé termíny, ušila si jimi vláda Fialovými slovy na sebe záměrně bič.
Důchodová reforma
To platí i pro důchodovou reformu, která se osm let nepohnula z místa, jejíž první etapa má být přijata do roku 2023. Babišův kabinet rezignoval na konsolidaci veřejných financí, a reformu důchodového systému nahradil opakovaným zvyšováním penzí nad zákonnou valorizaci, aby vyhověl své největší voličské skupině.
Absenci důchodové reformy kritizovala Národní rozpočtová rada, ale i mezinárodní instituce. Na druhou stranu platí, že každá změna systému, pokud má být dlouhodobě finančně udržitelná, musí trochu bolet. Zodpovědná vláda se proto do budoucna jen těžko vyhne i takovým změnám průběžného penzijního systému, jakým je dnes zastropované prodloužení důchodového věku po roce 2030.
Tento trend nelze ignorovat, vynucuje ho demografický vývoj. Probíhá v řadě dalších evropských zemí, a to i tam, kde je už dnes vyšší věk odchodu do důchodu. Podíl seniorů v poměru k výdělečně činným díky rostoucí délce života neustále stoupá, a současný stav je bez gigantických dluhů neudržitelný. Důchodová reforma, jež podchytí tato rizika, je určitě jednou z největších výzev Fialovy vlády.
Konec extrémního zadlužování
Úzce s tím souvisí stabilizace veřejných financí. Babišův kabinet zneužil covidové krize k expanzi vládních výdajů, jež většinou neměly s kompenzacemi státních restrikcí nic společného. Nasekal rekordní rozpočtové schodky, v nichž hodlal pokračovat.
„Klíčovým bodem číslo jedna našeho programového prohlášení je pro mě jednoznačně zastavit extrémní zadlužování naší země, kdy za poslední dva roky stoupl státní dluh z 1,6 bilionu na 2,5 bilionu korun,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Letos by podle původního návrhu předchůdkyně Aleny Schillerové vyšplhal ke 3 bilionům.
Změny avizované v programovém prohlášení zásadněji zachytí až příští státní rozpočet na rok 2023. Ten letošní chce vláda přepracovat a snížit deficit pod 300 miliard korun. To naráží na nepochopení odborů, jež významně přispěly k zatínání rozpočtové sekery a proinflačním mzdovým tlakům na zaměstnavatele, včetně státního sektoru.
100 miliard obsluha dluhu?
Krocení dluhu je podstatné pro snižování inflace. Andrej Babiš před volbami lhal, že brzy odezní a dosáhne letos nejvýše tří procent. O reálném rozsahu rozpočtové katastrofy, zanechané minulou vládou, svědčí vyjádření nového člena Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla.
Jen za obsluhu státního dluhu jsme podle bývalého viceguvernéra České národní banky dosud platili 40 miliard korun, ale bez viditelnějších změn bychom se brzy vyšplhali na 100 miliard, což ubírá peníze na investice pro budoucnost. S tímto dědictvím se bude státní pokladna potýkat s jistou setrvačností, nelze očekávat rychlé posuny.
Pokud chce vláda skutečně výrazně šetřit, a zároveň nezvyšovat daně, bude muset kousnout do kyselého jablka nejen zbytnělých provozních výdajů státu, ale i přibrzdění povinných mandatorních výdajů. Tady zůstává otázkou, jak se s těmito cíli srovná na první pohled velmi příjemný a košatý program ministerstva práce a sociálních věcí.
Odkaz Schillerové
Žádné ambiciózní plány se ovšem neuskuteční bez personálních změn, o čemž svědčí situace na ministerstvu financí, kde se „zabarikádovala“ skupina loajálních úředníků Aleny Schillerové po vzoru legendárního britského seriálu „Jistě, pane ministře“. Jenže to byla úsměvná satira, kdežto v našich podmínkách to je tragická realita.
Končí období lakování situace narůžovo s výpomocí cinknutých čísel, mimo jiné vyfabulovaných obřích zisků z EET, ale i honu na malé podnikatele, zatímco velké firmy nejvíce ukrajovaly z dotačního koláče. Finanční správa musí opustit praxi buzerace za drobné prohřešky a často nezákonného zaklekávání na „podezřelé“ firmy.
Programové prohlášení vychází malým podnikatelům vstříc. Kromě zrušení EET budou dvojnásobně zvýšeny limity pro platbu DPH, měly by ubýt administrativní povinnosti. Vláda slibuje větší podporu také farmářům, zatímco agrokoncerny čeká zastropování dotací a konec státní podpory řepkových biopaliv a bioplynových stanic.
Agrofert před Úřadem vlády?
Bylo by ironií osudu, kdyby se před Úřadem vlády sešli demonstranti z řad odborů, bojujících za vyšší platy státních úředníků, a agrolobby, zcela v područí agrobaronů Babiše a Tomana, kteří do poslední chvíle bojovali za posílení vlastních pozic.
Vláda se bude muset vyrovnat se změnami na energetickém trhu v souvislosti s útlumem těžby uhlí, proto prosazuje jádro a plyn mezi bezemisní energie. Babišův kabinet v tichosti odsouhlasil Green Deal, aniž vyjednal jakoukoli výjimku, a pozdní volání po vyvázání z těchto strategií je mimo ekonomickou realitu.
„Zelený úděl nesmí ohrozit naši energetickou soběstačnost, nesmí na něj doplatit naši obyvatelé a průmysl,“ říká k tomu premiér Petr Fiala. To znamená hledání spojenců pro eliminaci nejrizikovějších dopadů Green Dealu, aby co nejlépe odpovídaly místním podmínkám.
Dalším aktuálním problémem je vyrovnání s koronavirem, překvapujícím novými mutacemi, stavějícími nedávné plány na hlavu. Vláda se dostává mezi mlýnské kameny „zavíračů“ a stoupenců plošné povinné vakcinace, a extrémních antivaxerů, spatřujících „covidovou totalitu“ i v nošení roušek. Zlatá střední cesta bude někde mezi těmito póly.
Šance na změnu
Fialův kabinet chce většinu hlavních plánů dosáhnout do dvou let a nejpozději poté bude jasnější, jak jsou jeho plány reálné. Bude se muset vyrovnat i s tím, že nedostal sto dnů hájení. Od současné opozice, frustrované z volebního výsledku, nelze čekat nic jiného.
Přesto je programové prohlášení proti Babišově éře šancí na potřebnou změnu. Nejen po formální stránce, kdy vládu vedl trestně stíhaný agent Státní bezpečnosti, zatížený mezinárodními skandály.
