Počty ilegálních migrantů vloni stouply. Může za to Rusko i nevládní organizace
Problém ilegální migrace byl v loňském roce jen okrajovým tématem a objevoval se v hlavních zprávách spíše výjimečně, ale jako takový nezmizel. Naopak, dále se prohlubuje a riziko další eskalace migrace nadále existuje. Například jen v roce 2021 přišlo do Německa přes Polsko z Běloruska přes 11 000 ilegálních žadatelů o azyl. Oproti roku 2020 překročilo ilegálně hranice EU o 70 % více osob. A jen ve Francii je dnes odhadováno, že tam může žít přes půl milionu ilegálních imigrantů, jak řekl francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin.
Podle zprávy pohraniční agentury Evropské unie Frontex „nelegální přechody na hranicích Evropské unie letos vzrostly na 160 000, což znamená nárůst o téměř 70 % oproti údajům z roku 2020 a o 45 % oproti roku 2019“, jak píše web Observador. Ze zprávy Frontex se dále dovídáme, že počet přechodů ilegálních imigrantů přes polské hranice vzrostl o 1444 % oproti předchozímu roku, ale i přes Balkán vzrostla ilegální imigrace do EU, a to o 140 % oproti roku 2020 a o celých 810 % oproti roku 2019. Jediná oblast, kde došlo k poklesu ilegální imigrace oproti rokům 2020 a 2019, je pobřeží mezi Řeckem a Tureckem.
Proud ilegálních imigrantů do Itálie také nepřestal. Ke konci roku 2021 během jednoho dne vysadila loď německé neziskové organizace Sea-Watch 440 ilegálních imigrantů a celkově pak mělo přijít za rok 2021 přes Středozemní moře do Itálie přes 67 tisíc ilegálních imigrantů. Obdobně tak vozí ilegální imigranty lodě dalších neziskových organizací. Například loď organizace Lékaři bez hranic dovezla v prosinci 558 imigrantů do přístavu Augusta na Sicílii. Podle italských úřadů jsou počty migrantů dvakrát větší v roce 2021 oproti roku 2020.
Byť samo vedení EU označuje ilegální imigraci za problém, tak naopak legální migraci označuje za přínos a snaží se co nejvíce prosadit změny, které by ji pomohly usnadnit. Například Evropský parlament k tomuto přijal v listopadu 2021 další iniciativu, o které jedna z poslankyň Evropského parlamentu Abir al-Sahlani řekla, že „Evropa stojí tváří v tvář demografickým a ekonomickým výzvám“, jak píše web Wpolitice, jenž dodává, že europoslankyně al-Sahlani dále hovořila o nutnosti učinit Evropu ještě atraktivnější pro příliv legálních imigrantů. Obdobně o nutnosti zlepšit řízení migrace lidí do Evropy psala i eurokomisařka Ylva Johansson. „Musíme zlepšit řízení migrace. Musíme ‚evropeizovat‘ naši imigrační politiku,“ uvedla Johansson.
S problémem masové migrace lidí z jiných kulturních oblastí souvisí i otázka bezpečnosti. Je nepochybné, že evropským tajným službám a bezpečnostním orgánům se jakž takž podařilo zvládnout velká rizika teroristických útoků. Přesto se průběžně na veřejnost dostávají informace o dalších a dalších zatčených podezřelých osobách muslimského vyznání, které měly chystat organizované teroristické útoky. Například jen před Vánoci francouzská tajná služba DGSI (Direction générale de la sécurité intérieure) odhalila dva mladé muslimské imigranty, kteří plánovali útoky s noži o vánočních svátcích.
Největší riziko je v současné době hlavně ze strany tzv. „osamělých vlků“ a takovým útokům se těžko předchází a jsou těžko odhalovány dopředu. K tomu se stále palčivějším problémem stává „běžná“ kriminalita imigrantů, a to nejen těch ilegálních.
Z organizování ilegální imigrace se stal „zlatý důl“. Jen v Rakousku bylo v roce 2021 odhaleno 337 osob organizujících a vydělávajících na ilegální imigraci. Odhaduje se, že každý migrant zaplatí zločincům kolem 4 000 až 5 000 eur za ilegální přepravu do Evropské unie. Podle zprávy v deníku Krone vedou trasy pašeráků lidí například přes Slovensko a Česko republiku. Cílovou zemí bylo většinou Německo, Rakousko sloužilo jen jako přestupní stanice.
Zároveň je dobré znovu připomenout, že masová migrace z kulturně odlišných zemí do Evropské unie se stala významným nástrojem politiky běloruské a ruské vlády, kdy jsou tajné služby těchto zemí některými politiky a bezpečnostními experty z Evropské unie obviňovány z podílu na organizování nelegální migrace. Například bývalý důstojník KGB a velký kritik ruského prezidenta Putina Viktor Kalašnikov obviňuje ruské tajné služby z podílu na řízení masové migrace do EU a ovlivňování islamistických organizací.
Jak upozorňují američtí spisovatelé J. R. Nyquist a dr. Anca-Maria Cerneaová, „v srpnu 2015 mluvil v rumunské televizní debatě pro Adevarul Live penzionovaný armádní generál Constantin Degeratu na téma evropské uprchlické krize. Řekl, že jde o útočnou „hybridní válku“, kterou vyvolalo Rusko. Zběžně podotkl, že tato uprchlická krize „dokonale překryla problém ruské agrese vůči Ukrajině“. Poté konstatoval, že celá uprchlická operace byla „dobře zorganizována“, a dodal: „Jen se podívejte na ty lidi, kteří přicházejí. Jsou oblečeni i živeni lépe než deset až patnáct procent rumunského obyvatelstva. To je plánovaná invaze, která nemá žádnou přímou příčinu na Blízkém východě.“ Dále poukázal na dopravní a organizační obtíže, s jakými je takový přesun miliónů lidí na vzdálenost stovek či tisíců kilometrů spojen. „Má-li se někdo z Afghánistánu přepravit na dvoukoláku k makedonským hranicím, je to logisticky náročné.“ (Citováno z knihy Ruská strategie a evropská uprchlická krize, Anca-Maria Cerneaová, Jeff R. Nyquist, překlad PhDr. Ivana Kultová.)
Jak je tedy vidět, problematika masové migrace lidí z kulturně a civilizačně odlišných oblastí směrem do Evropy je trvalý problém, který nám může v letošním roce připravit horké chvíle, protože ekonomická a bezpečnostní situace v přilehlých zemích se zhoršuje, a může tak dojít k novým velkým uprchlickým vlnám směrem do Evropy, které mohou přinést nové problémy či zvětšit ty stávající.
