Ilustrační kresba

Ilustrační kresba Zdroj: Ivan Steiger

Marek Stoniš: Upeč třeba názor, začni s tím hned teď…

Marek Stoniš

Začneme dobrou zprávou. Ale moc se neradujte. Jde o podobně dobrou zprávu, jako když evropské diamantové mozky přiznají, že jaderná energie je bezemisní zdroj. Nebo kdyby odhlasovaly, že slunce vychází ráno a zachází večer.

Konkrétně: Evropský soud pro lidská práva po sedmi letech zdlouhavých tahanic zamítl žalobu Garetha Leeho ze severoirského Belfastu, jenž si objednal u cukrářů, manželů Amy a Daniela McArthurových, dort s nápisem Support Gay Marriage (Podporujte manželství gayů) a který mu oni odmítli upéct, protože jsou křesťané a manželství gayů rozhodně nepodporují.

Co si z verdiktu odnáším:

  • Že mě nemůže ve jménu ochrany lidských práv sexuálních menšin nikdo nutit, abych vyráběl cokoli, nejen dort, co je proti mému přesvědčení. Třeba kdybych měl firmu, která vyrábí výdejní automaty, a dostal bych zakázku na zařízení na hidžáby nebo roušky do českých škol a odmítl ji, měl bych naději, že mě nikdo nebude žalovat jen kvůli mému přesvědčení, že roušky ani hidžáby do českých škol nepatří.
  • Že před zákonem nejsem horší nebo zavrženíhodnou osobou, když si nemyslím, že manželství gayů má být rovnoprávné manželským svazkům muže a ženy. A je mi jedno, jestli to schválí všechny parlamenty světa. Stejně jako by mi bylo jedno, kdyby odhlasovaly novelu zákona o zachování hmotnosti nebo Archimédova zákona.
  • Že objednat si na dort nápis s politickým poselstvím není výrazem „svobody projevu, která musí platit i pro gaye, lesby a transsexuály“, jak tvrdil u soudu Gareth Lee. Dort totiž není médium. A cukráři, kteří jej pečou, nejsou vydavatelé. Nemusí se tedy při své práci držet litery tiskového zákona a publikovat (péct) i názory, s nimiž nesouhlasí. Ale u tohoto tvrzení už si tak moc jistý nejsem. Když to stěžovatelé proti cukrářům dotáhli až do Štrasburku, můžeme se dočkat čehokoli.
  • Z čehož ovšem plyne, že v budoucnu se asi dočkáme ještě bizarnějších žalob, které budou muset za peníze evropských daňových poplatníků řešit soudy pro lidská práva. Realita předbíhá fantazii, proto téměř nejsem schopen uvést příklad. Třeba bude z porušování lidských práv obviněna historie, všechny ty bitvy, vynálezy, knihy bílých heterosexuálních mužů… ne, to už se vlastně děje. Možná bude obviněna katolická církev, protože odmítne sezdávat v kostele člověka se psem nebo ovcí nebo něco podobného…

Člověk si řekne: obyčejný dort – a taková je z něj kauza. Spíše je ale smutné, že se na tom našem starém dobrém kontinentu radujeme z jakéhokoli zá­vanu normality, zvláště uvědomíme-li si, jak nicotný má na naše životy vlastně dopad.