Kecy a politika: Agrobaroni vracejí úder
Fialova vláda ještě nedostala ani důvěru v Poslanecké sněmovně a už proti ní bude před Úřadem vlády ČR demonstrace. Kdo za jejím vyhlášením stojí a o co všechno se hraje? To bylo tématem nového podcastu Kecy a politika.
Demonstraci pořádá Agrární komora a Zemědělský svaz, což jsou organizace hájící zájmy třiceti největších vlastníků půdy v České republice. Naopak proti ní protestuje Asociace soukromých zemědělců, sdružující malé a střední sedláky, hospodařící zhruba do dvou tisíc hektarů. Co způsobilo toto pnutí?
Podpořte autory a předplaťte si podcast Kecy a politika, který obsahuje odpovědi na dotazy fanoušků a další bonusy >>>
Vláda Andreje Babiše už po prohraných volbách zveřejnila tzv. Strategický plán, podle něhož se mají v letech 2023–27 rozdělovat desítky miliard korun dotací. Tento plán chtěla do konce prosince odeslat do Evropské komise. Výrazně to ovšem znevýhodňuje malé a střední zemědělce. Mezitím byla jmenována nová vláda Petra Fialy, která si dala za cíl narovnat jednostranně vychýlenou zemědělskou pomoc ve prospěch jedné agrární skupiny, v jejímž čele stál Babišův holding Agrofert.
Agrofertem dlouho ovládaná Agrární komora a Zemědělský svaz si myslely, že předvolební sliby koalice SPOLU a PirSTAN jsou tím typem slibů, které měly potěšit voliče před volbami. V novém Programovém prohlášení vlády si však přečetli věty typu: „Účinněji budeme podporovat malé, střední, začínající a ekologické zemědělce za přispění zejména evropských fondů. Provedeme revize postoje ČR vůči Společné zemědělské politice EU. Zvýšenou pozornost soustředíme na ochranu půdy před její degradací a záborem s cílem podpory biodiverzity a zadržení vody v krajině.“ Nebo: „Budeme účinněji podporovat rodinné farmy a malé, střední, začínající a ekologické zemědělce, včetně pronájmu státní půdy.“ Anebo: „Podporujeme platbu na první hektary a zastropování dotací pro největší firmy, které bude přihlížet k podmínkám českého zemědělství.“
Andreje Babiše do běla údajně vytočily hlavně formulace, že vláda „sníží užívání umělých hnojiv a pesticidů“ a „ukončí podporu biopaliv první generace a bioplynových stanic, které zpracovávají technické plodiny“. To bylo něco, co přivedlo největší vlastníky půdy v čele s Babišem ke kontraakci v podobě úterní demonstrace před Úřadem vlády ČR.
České zemědělství se dnes výrazně liší od polského, maďarského i rakouského. V době komunismu došlo k téměř totální kolektivizaci a vyhánění největších sedláků z rodových gruntů. V Maďarsku i Polsku se drobní sedláci udrželi. Na to se, na rozdíl od nás, mohlo navázat po demokratických revolucích koncem roku 1989. Tady byl složitě přijat restituční zákon, jehož přijetí už tehdy bránili šéfové velkých jednotných zemědělských družstev, dnes soukromých akciovek. Nakonec bylo přijato kompromisní řešení.
Likvidace selského stavu vedla ke koncentraci lesů a půdy do rukou několika desítek agrobaronů, v jejichž čele stojí Andrej Babiš. Ti se dnes ve své většině chovají k půdě jako v dobách socialismu, hlavně tím, jaká používají hnojiva a techniku na obdělávání půdy. Hovoří se o tzv. industriálním zemědělství. V tomto rozsahu se kromě území bývalé NDR nepoužívá snad nikde.
V roce 1920 z historických důvodů (rozdělování majetků po Bílé hoře) držely půdu a lesy tři desítky šlechticů, takže se hovořilo o tzv. šlechtickém velkostatku. Právě proto přijala Masarykova republika záborový zákon a začalo rozdělování půdy, aby došlo k větší dynamice zemědělského hospodaření.
Dnes jsme svědky, že zhruba stejně velké procento lesů a polí drží tzv. socialistický velkostatek. Jestliže do roku 2013 jen významně ovlivňoval zemědělskou politiku státu, od roku 2013 ji přímo řídí. Symbolem se stal tehdejší ministr financí Andrej Babiš a ministr zemědělství Miroslav Toman. Oba z rodin komunistických elit, kteří po převratu využili starých vazeb a nových možností v zemědělství a vytvořili oligopolní firmy, jež navázaly na státní dotace, z nichž žijí.
Petros Michopulos a Bohumil Pečinka v podcastu Kecy a politika popisují, jak si tito lidé krok za krokem přizpůsobovali státní penězovody směrem ku prospěchu svých firem. Nakonec vypracovali tzv. Strategický plán pro zemědělství, který měl mít zničující dopad na malé a střední zemědělce. Nepočítali ovšem s tím, že prohrají v říjnových sněmovních volbách a budou vystřídáni garniturou, jež chce poměry v zemědělství narovnat.
Právě ztráta politické moci a hrozba omezení penězovodů do zemědělství vedly agrobarony k uspořádání úterní demonstrace před Úřadem vlády ČR.
