Memento ostudné kauzy Vlasty Parkanové: Státní zastupitelství potřebuje změny
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nepodal dovolání v kauze nákupu údajně předražených letounů CASA. Po deseti letech tak definitivně končí stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, jež se podepsalo na jejím zdraví. Co z této kauzy vyplývá?
Vleklé martyrium Parkanové je mementem tzv. „protikorupční revoluce“, již si vetklo do štítu vedení státního zastupitelství. Na tom by jistě nebylo nic špatného, pokud by se orgány činné v trestním řízení opíraly o seriózní důkazy, jež nepovedou k osobní likvidaci nevinných lidí a vysokým odškodněním státu. Kauza Parkanová k nim nepatří. Není jediná, patří však k nejostudnějším.
Stříž nevyhověl Bradáčové
Odvolací pražský soud zbavil loni v říjnu obvinění bývalou mistryni obrany a tehdejšího ředitele sekce vyzbrojování Jiřího Staňka. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, jejíž úřad kauzu dozoroval, se nevzdávala. Obrátila se na nejvyššího státního zástupce s „podnětem k podání mimořádného opravného prostředku“.
Nejvyšší žalobce má kompetenci dovolat se k Nejvyššímu soudu, který může rozsudek nižšího soudu zvrátit. Igor Stříž se však zachoval „šalamounsky“. Uvedl, že „nemá pochybnosti o tom, že trestní stíhání i podání obžaloby bylo v této věci vedeno důvodně, na základě rozsáhlého důkazního materiálu“.
Bradáčové, jež se přimlouvala za jeho jmenování po odchodu předchůdce Pavla Zemana, však nevyhověl, což signalizuje trhlinu v jejich dosavadní soudržnosti.
„Nezbývá než akceptovat skutkové závěry soudů, že po celkově provedeném dokazování je dána pochybnost o stanovení přiměřené ceny uvedených letounů. Z toho vyplývá, že nelze jednoznačně určit výši škody, která měla být trestným činem způsobena,“ odůvodnil svoje rozhodnutí. Tím ovšem padá na hlavu původní smysl obžaloby.
Státu nevznikla škoda
Návrh na obžalobu Parkanové a jejího podřízeného Staňka podalo pražské vrchní státní zastupitelství v roce 2015. Šlo o exemplární případ jakobínského tažení proti vysoce postaveným politikům, do jehož čela se tehdy postavil oligarcha Andrej Babiš.
Oba byli obviněni z údajně předraženého nákupu armádních letounů CASA kvůli podezření z porušování povinností při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Podle vyšetřovatelů vznikla škoda státu ve výši 777 milionů korun a Parkanové bylo vytýkáno, že si cenu dostatečně neprověřila.
Odvolací soud však dospěl k jinému závěru. Parkanovou a Staňka osvobodil, jelikož dospěl k závěru, že skutky popsané v obžalobě se nestaly a státu nevznikla žádná škoda. Předsedkyně senátu Markéta Binderová rozcupovala znalecký posudek zadaný policií firmě American Appraisal.
Estébákův posudek
„Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že posudek předložený obžalobou je metodicky a věcně nesprávný a ve své podstatě nepřesvědčivý. Postrádá erudici, kterou by bylo možné od ústavního znaleckého posudku očekávat,“ uvedla soudkyně.
Znalecký posudek stanovující výši údajné škody státu od počátku napadala obhajoba, že nebyl zpracován na základě znalosti skutečné konfigurace vojenské části letounu CASA. Výhrady však byly rozsáhlejší.
Společnost American Appraisal nedisponovala bezpečnostní prověrkou a její důvěryhodnost zpochybňovala minulost jejího ředitele Jiřího Krcha. Koncem osmdesátých let působil jako důstojník v komunistické Státní bezpečnosti na centrále I. správy Ministerstva vnitra, jež prováděla rozvědnou činnost v zahraničí ve prospěch Československa a sovětského bloku.
Krch přiznal, že ho „Státní bezpečnost školila“. Dodnes není jasné, proč se vyšetřovatelé obrátili bez výběrového řízení na tuto firmu, a proč to nevadilo dozorovému státnímu zastupitelství. Její posudek v průběhu soudního řízení zpochybnili další oslovení znalci a soud jim dal za pravdu.
„Odvolací soud je přesvědčen, že zejména z výpovědí znalců oslovených obhajobou lze učinit závěr, že stanovení ceny obvyklé je u takového zboží nemožné,“ píše v rozsudku soudkyně a odmítla výhrady, že obžalovaní mohli ověřit cenu letounů, kterou nerozporovaly ani resortní komise.
„Je nejasné, jakým způsobem to vlastně měli učinit, neboť takové zboží nebylo v ČR dosud obchodováno a získat materiály od cizích států je nemožné s ohledem na obchodní tajemství, ale i z pohledu bezpečnostního,“ dodává soud, vyzdvihující naopak výhodnost tohoto obchodu.
Vyšetřovatel Mazánek povýšil
Za pozornost stojí nejen další fiasko státního zastupitelství (mj. v kauzách OKD, pražského dopravního podniku, „trafik“ tří exposlanců…), ale i role hlavního vyšetřovatele Jiřího Mazánka z někdejšího protikorupčního útvaru. Mazánek v průběhu soudního sporu povýšil a v srpnu 2018 se stal krátce po odhlasování důvěry Babišově vládě ředitelem Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Mazánkovo jmenování vyvolávalo otazníky už jen proto, že NCOZ krátce po jeho nástupu v tichosti odložila kauzy korunových dluhopisů Agrofertu a podivného prodeje firmy Profrost, obě úzce spojené s expremiérem Andrejem Babišem.
Jiří Mazánek do té doby v policejní centrále řídil sekci závažné hospodářské kriminality a korupce. Před jmenováním do jejího čela pod něj spadalo vyšetřování obou případů. Je to všechno jen náhoda?
Horlivost orgánů činných v trestním řízení v mediálně exponovaných kauzách s politickým nábojem v minulých letech po rozsáhlých policejních čistkách postupně vyprchala. S jedinou výjimkou - podezřelé dotace pro Čapí hnízdo, potvrzené i závěry evropského úřadu OLAF. Její rozuzlení, zda půjde k soudu, je ovšem nápadně protahované do třetího volebního období. Čekali snad žalobci, jak dopadnou volby?
Větší odpovědnost žalobců
Případ nezákonného stíhání Parkanové, jež se projevilo na jejím zdravotním stavu, je natolik hrozivý, že by měl vyvolat nejen personální odpovědnost, ale i systémové změny ve veřejné žalobě. Stát vyplácí za nezákonná stíhání milionové náhrady škody, a k tomu směřuje i případ Parkanové.
Nejde jen o zavedení funkčních období pro vedoucí státní zástupce. Opravdovou raritou je olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, zatížený podobnými excesy, jenž působí ve funkci neuvěřitelných dvacet let.
Fialova vláda chce posílit odpovědnost státních zástupců za vážné přešlapy, jež dnes prakticky neexistuje. Není náhoda, že tento záměr považuje za „nadbytečný“ Unie státních zástupců z okruhu Lenky Bradáčové.
Státní zástupci, kteří mají dohlížet na zákonnost kauz, někdy i s pomocí nezákonných postupů poškodili životy mnoha lidí, a nenesou za to žádnou odpovědnost. Memento kauzy Vlasty Parkanové ukazuje, že je nejvyšší čas tuto praxi změnit.
