Tomanova past nesklapla. Vláda se zatím před tlakem agrobaronů drží

Dlouholetý lobbista v dresu agrokorporací tradičně našel společnou řeč s Agrární komorou a Zemědělským svazem, jež jsou zcela v područí několika desítek agroholdingů. V čele s Agrofertem, lídrem zemědělského a potravinářského trhu.

Strategický plán upravující dotační pravidla, jenž měl být odeslán do konce roku Evropské komisi, by podle Asociace soukromého zemědělství poškodil většinu malých a středních farem a posílil pozice největších podniků.

Útok agroholdingů

Asociace zastupující tisíce sedláků označila tento plán za „tvrdý a nekompromisní útok agroholdingů nejen na malé, ale i na středně velké farmy s výměrami do 1500 hektarů, jež by byly nevratně poškozeny“.

Ohradila se především proti Tomanovu záměru snížit všem zemědělcům přímé platby na hektar, přičemž holdingovým strukturám je bohatě kompenzoval zvýšením dotací do živočišné výroby, jež je převážně v jejich držení.

Babišova vláda dokument schválila, dostal se však do rozporu s programem nové koalice, která se zavázala více podporovat malé a středně velké zemědělce. Podle zdrojů Reflexu jej Tomanův úřad hodlal odeslat ještě v prosinci do Bruselu, bez ohledu na výměnu ministra.

Situaci komplikovalo i zbytečně zdlouhavé předávání moci a covidová infekce nového ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, jenž se úřadu ujal až začátkem ledna. Odeslání dokumentu bylo pozdrženo do ledna s tím, že do něj budou v rámci časových možností promítnuty koaliční priority.

Vlivná agrolobby v odkladu spatřovala ohrožení svých zájmů a vyhrožovala nátlakovými akcemi ještě dříve, než vláda získala důvěru. Vytvářela atmosféru strachu, že změny strategie povedou k nedostatku potravin, konci živočišné výroby a degradaci půdy.