Stínová Babišova vláda je přesně to, co od bývalé opozice chybělo - tah na bránu
Bývalý premiér a lídr dnešní opozice Babiš představil stínovou vládu, která má dublovat fungování té reálné. Součástí jsou převážně bývalí ministři z Babišova kabinetu a další známé osobnosti hnutí ANO. Proč vlastně strany koalic Spolu a PirSTAN s ničím takhle výrazným nepřišly za kompletní období v opozici?
Stínová vláda totiž není v Česku nic nového, opozice proti Sobotkově ani Babišově vládě ji však nesestavovala. V různých obdobích sestavovala stínové vlády ODS a ČSSD – první byla Zemanova stínová vláda, následně Klausova či Topolánkova. Z nich pak často vzešli budoucí ministři skutečných vlád, když opozice v dalších volbách uspěla.
Babiš stínový kabinet představil na tiskovce v Malostranské besedě s klausovským titulem „Jedeme dál.“ Z bývalé vlády v něm figurují ministři Schillerová, Havlíček, Metnar, Dostálová a Brabec. Ze známějších osobností ANO si vybral ještě bývalého předsedu sněmovny Vondráčka a další známé sněmovní politiky Nachera, Kolovratníka nebo Juchelku.
Sestavení stínové vlády je hlavně kampaňový a marketingový krok a tak je ho zároveň potřeba hodnotit. O kompetenci některých ministrů by se dalo diskutovat, a u některých je víceméně zřejmé, že by daný resort reálně nevedli. Nad rámec běžných ministerských postů má vláda ještě tři zmocněnce, a to pro sport, pro digitalizaci a pro ochranu spotřebitele a téma exekucí, jež má na starosti Patrik Nacher.
Zasedat bude stínový kabinet každý čtvrtek, tedy den po Fialově vládě, a po jednání vždy vystoupí na tiskovce. Stínoví ministři budou každý týden komentovat kroky úřadující vlády a představovat alternativy. Samozřejmě můžou být absolutně nerealistické, to už tak u opozice je. Opoziční práce je z podstaty vždy do nějaké míry populistická a v poslední době to ani v pojetí demokratické opozice nebylo jiné, například rozpočtové části volebních programů Spolu a PirSTANu byly nerealizovatelné a nová vláda už od nich částečně ustupuje.
Podstatné pak pro úspěch takové kritiky vlády je, nakolik je výrazná a profesionální, a to spíš formou než obsahem. A v tom je nová stínová vláda ANO v jiné lize než dosavadní opoziční sestava koalic Spolu a Pirátů a STAN. V čem přesně je tedy hnutí ANO jako opozice profesionálnější?
Dokud vládla Babišova vláda, opozice vystupovala hlavně v parlamentu a diskuzních pořadech. Zásadní výstupy opozičních stran probíhaly na tiskovkách v atriu sněmovny a v nedělních televizních debatách. Stínovou vládu nesestavilo ani Spolu, ani PirSTAN (s výjimkou vládního týmu ve volební kampaní, což je obdoba stínové vlády), takže do debat s ministryní Schillerovou šel jednou Stanjura, podruhé Kalousek a jindy zase Skopeček. Práci opozice reálně zaznamenali skoro jen lidé, co se opravdu aktivně zajímají o politiku (a ti už stejně skoro všichni jednu z opozičních koalic volili).
Nevznikaly ani dříve ikonické duely ministrů a stínových ministrů, voliči opozice víceméně nevěděli, jaká je vůči vládě alternativa a kdo z opozice by převzal ministerstva. Opoziční kritika vlády se tím pádem skládala dohromady z projevů ve sněmovně, tiskovek, tweetů a rozhovorů a nezněla důrazně a koncentrovaně jako jeden hlas. Zároveň nebyl s většinou důležitých témat spojený žádný konkrétní politik z opozice. Že došlo ke změně vlády, se dá přičítat hlavně vypadnutí ČSSD a komunistů ze sněmovny a dobré závěrečné kampani Spolu. Po většinu volebního období totiž opoziční strany v preferencích v zásadě stagnovaly.
Zahajovací tiskovka stínové vlády navíc potvrdila, že styl komunikace Babiše a ANO zůstane stejný. Na novou vládu sypal afektovanou kritiku za zrušení slev na jízdném pro důchodce a studenty, snižování platů státních zaměstnanců a další změny. Fialova vláda to kvůli covidu, rychlému zdražování a dalším problémům bude mít těžší, pro opozici je taková doba naopak ideální hrací prostor. A zatímco skutečná vláda se ani nestihla sehrát, ta stínová působí na další zápas připraveně a motivovaně.
