Marek Stoniš: Kdo se bojí pravdy, umře ve lži
Naše redaktorka Adéla Knapová navštívila před dvěma týdny víkendové setkání lékařů v jihočeských Slavonicích. Hlavní téma byla prevence a léčení covidu, nikoli pouze jeho nekonečné testování a očkování. Svou zkušenost popsala věcně v reportáži; prostě zprostředkovala to, co na vlastní kůži zažila. Poté, co její článek vyšel v Reflexu a v jeho on-line verzi, byla autorka zasažena hnojometem nevybíravých a místy i osobně vulgárních výpadů. Proč?
Protože má část lékařů tu drzost sejít se a diskutovat o formách léčby covidu, kterých se oficiální místa bůhvíproč bojí jako čert kříže. A my to prostřednictvím Adély Knapové popsali. Přitom nešlo o setkání nějakých konspirátorů nebo esoterických bláznů, ale lékařů s praxí, zkušeností i výsledky. Covid je nemoc, má a dá se léčit, zjednodušeně řečeno, tvrdí oni. Řešením nejsou karantény, plošné očkování a už vůbec ne zavřené ordinace praktických lékařů a jejich „léčba na dálku“ prostřednictvím telefonu.
Jeden ze čtenářů Adéle napsal: „Uvědomujete si, že máte na rukou krev, vážená? Když dáváte prostor těmto nebezpečným popíračům covidu, co se tváří jako odborníci a vědci? Takovéhle ,lékaře‘ by měli okamžitě zbavit titulu a práce a Vás taky. Až Vám bude někdo umírat na covid nebo až se budete dusit Vy, zkuste si opakovat, že léčba existuje. Pseudointelektuálové jako Vy nemají mezi slušnými novináři co dělat. Kde je Vaše společenská zodpovědnost? Kdo si myslíte, že jste, že si dovolujete zpochybňovat desítky světových odborníků?“
V jedné diskusi, kde jsem se zastal lidí, kteří se odmítají z nejrůznějších důvodů očkovat (očkování je stále dobrovolné), mi dokonce někdo napsal, že takové názory jsou zdraví škodlivé. V tom případě musí být také názory zdraví prospěšné, ty, které dostanou razítko, že je schvaluje ministerstvo, případně nějaký jím zřízený úřad nebo komise. Ach jo.
Z podobných reakcí je mi ne úplně volno. NE kvůli osobním výpadům, na ty musí být člověk, jenž vstupuje do ostrých společenských konfliktů, zvyklý. Jde o samu podstatu svobodné diskuse. Nemyslím si totiž, že jejím omezováním a zakazováním sdílení zkušeností lékařů mimo oficiální, řekněme, „vakcinační“ řečiště, které prosazuje očkování, testování, karantény a nejrůznější formy omezování svobodného života, včetně sportování dětí, povede k něčemu jinému než k ještě větší agresi a rozdělení společnosti. Když se zúčastníte setkání lékařů, kteří léčí covid, opravdu vám ulpí na rukou krev? Kde to žijeme?
Tento typ sprostých reakcí považuji za smutné svědectví o šířící se totalitní argumentační figuře: Nesouhlasím, nechci to číst ani poslouchat, takže to nesmí číst ani poslouchat nikdo další. Kdo si myslí opak, měl by přijít o práci, peníze, pas, řidičský průkaz a jeho děti nebudou smět studovat?
Kritické myšlení a respekt k „jiným“ názorům můžou být lepší ochranou proti těžkému průběhu epidemie než třetí, čtvrtá, pátá a nevímkolikátá posilující dávka vakcíny. Zkuste to.
P. S.: Adéla Knapová o práci nepřijde. Naopak, dal jsem jí za objevnou reportáž ze Slavonic odměnu.
