Spolu versus Hřib a Čižinský. Souboj o nejhorší politickou funkci začíná
Volební koalice Spolu (tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) se spojí dohromady i v pražských komunálních volbách, oznámili dnes metropolitní lídři stran. Hnutí STAN tím pádem půjde do voleb samostatně, stejně jako Piráti a Praha Sobě. Spolu si dává za cíl výsledek podobný tomu v parlamentních volbách, tedy 40 %. Volby na magistrát jsou ale přece jen jiná disciplína.
Z rozvržení pozic na kandidátce to vypadá, že Spolu chce směřovat k většině v zastupitelstvu samostatně. Strany se totiž dohodly na rozdělení prvních 33 pozic, a to v poměru mandátů 18 ODS, 12 TOP 09 a 3 KDU-ČSL. V pražském zastupitelstvu se rozděluje 65 mandátů, 33 je tedy nejtěsnější nadpoloviční většina. Lídra vybere ODS, dost možná nepůjde o stranického politika. Co všechno koalice znamená pro politiku v Praze a co pro jednotlivé koaliční strany?
Ani ve vládě, ani v opozici
Ve zvláštní pozici je od začátku TOP 09. Jednak je součástí aktuálně vládnoucí koalice s Piráty a Prahou Sobě, kterou ODS nevybíravě kritizuje. A jednak v Praze získávala TOP 09 samostatně i 26 procent a ještě při minulých volbách působilo reálně, že strana opět bude mít primátora. Navíc možnost mít lídra kandidátky pro TOP 09 existovala i letos, takovou alternativu navrhoval dosavadní koaliční partner STAN.
Působí trochu paradoxně, že strana se dvěma ministry a předsedkyní sněmovny bude ve svém nejsilnějším kraji kandidovat jako minoritní koaliční partner. Na druhou stranu je pochopitelné, že strany chtějí stavět na úspěšné značce Spolu, která může zvlášť v Praze pomoct převážit doznívající nepopularitu místní ODS. Navíc mají prý strany k dispozici volební výzkum, podle něhož je potenciál Spolu až přes padesát procent.
Nejspíš se koalice bude pokoušet zaujmout roli hlavní alternativy vůči současnému vedení Prahy. Jak to ale bude působit, když dvě ze stran této koalice jsou součástí Hřibovy rady? Lidovci a TOP 09 tak budou ve vládě a zároveň v opozici. V některých tématech je navíc TOP 09 blíž Pirátům a Čižinskému než ODS.
Jako příklad si vezměme novou městskou metodiku spoluúčasti investorů. To je jinými slovy manuál města, jak v budoucnu jednat s developery při změnách územního plánu a má vést například k tomu, že část nově postavených bytů bude zdarma převedena městu. V Evropě jde o celkem běžný princip – z rozpočtu města se totiž hradí nákladná související infrastruktura.
ODS většinou návrhy na zlepšení dostupnosti bydlení jinou cestou, než zrychlením výstavby, přirovnává k socialismu. Zmíněnou novou metodiku však připravil náměstek primátora Hlaváček z TOP 09. Bude jeho strana stát za Hlaváčkovou politikou, nebo se přizpůsobí neoliberalismu ODS?
Jak dopadnou Piráti a Čižinský?
Zbývající dvě uskupení vedení města, tedy Piráti a Praha sobě, mají dle zmíněného výzkumu podporu jen 9, respektive 7 procent Pražanů, zatímco třeba hnutí STAN 15 procent. To působí jako výrazný propad nejvýraznějších stran vládnoucí koalice. Na druhou stranu, jde o výzkum zadaný koalicí Spolu a není známa metodika ani počet respondentů. Poměr výsledku STANu a Pirátů vychází výrazně jinak než u jiných agentur, které se zaměřovaly na rozdělení voličů v rámci koalice PirSTAN.
Praha Sobě musí jako občanská kandidátka opět nasbírat 100 tisíc podpisů Pražanů, aby mohla kandidovat. Samotný sběr podpisů při minulých volbách zafungoval jako velké nakopnutí kampaně, stánky s aktivisty byly v Praze nepřehlédnutelné. Navíc například v Čižinského Praze 7 získala celopražská Praha Sobě v minulých volbách někde i přes 40 procent. Výsledek v celé Praze pod 10 procent by tedy byl překvapující.
Hlavně však u komunálních voleb nejde příliš vycházet z výzkumů, protože k nim chodí jiná skladba voličů než k volbám do sněmovny. Loňských sněmovních voleb se v Praze účastnilo přes 70 % voličů, ve volbách na magistrát to bylo posledně 46 %. Ve volebních modelech se například právě Praha Sobě nedostala nad 10 procent, výsledek byl 16,5 procenta. A hlavně před každými volbami platí, že dopadnou jinak, než jak vypadají průzkumy půl, natož tři čtvrtě roku před nimi.
Je primátor nejhorší práce v Česku?
Pražská politika je v něčem velmi jednoduchá. Všechny strany chtějí zrychlit bytovou výstavbu a zastavit zdražování bydlení, dostavět oba okruhy a postavit metro D. Rozdíly jsou jen v přístupu k dílčím tématům jako je cyklodoprava. Přesto si na Praze vylámalo zuby několik vedení města a vládnoucí koalice se možná vystřídají už v několikátém volebním období za sebou.
Největší problém pražské samosprávy je, že se současnými kompetencemi nemá šanci být efektivní. Primátor Prahy nemá téměř žádné přímé pravomoci, přitom je jeho pozice ve vztahu k města vnímaná podobně jako vztah premiéra ke státu. Reálně toho můžou více změnit radní, které však většina veřejnosti nezná.
Ostatně, ať už vyhraje volby kdokoli, nejspíš uvidíme, že například doprava v Praze nebude během pár let výrazně plynulejší a byty taky skokově nezlevní. ODS například kritizuje Hřibovu radu za loňské letní opravy silnic, zároveň však kritizuje to, že se naopak málo opravují mosty. V Praze je zkrátka těžké se zavděčit. A dokud samosprávy nedostanou širší pole působnosti, moc se to nezmění.
