Babišovo opoziční divadlo. Farského kritizoval, sám do práce nechodí
Andrej Babiš si zvyká na roli opozičního vůdce. Nesžívá se s ní snadno, jeho parketou je řídit a rozhodovat. O viditelné frustraci svědčí jeho emotivní výlevy na sociálních sítích a zjevná nechuť podílet se na běžné parlamentní práci.
„Naši voliči na mítincích se nás ptali, co s tím uděláme, že poslanci nechodí do práce, že mají jenom 40 procentní účast, z toho většinou jsou v nějakém bufetu,“ tepal šéf hnutí ANO parlamentní poměry v říjnu před volbami v roce 2013. Zdůraznil, že tam určitě bude pracovat pro voliče a předkládat konkrétní návrhy zákonů.
Kritika Farského
Dnes je patrné, že s tím Babiš osobně neudělal nic. Naopak překonal rekordy neúčasti na jednání Poslanecké sněmovny. Tento slib dopadl obdobně jako jeho tehdejší představy, že se v případě zvolení odstřihne od Agrofertu.
Šéf ANO měl v minulém volebním období nejnižší docházku ze všech poslanců. Do konce roku 2019, před nástupem covidu-19, absolvoval jen 27 procent hlasování. To je nejhorší výsledek i mezi všemi polistopadovými premiéry.
„Nepamatuji se, že by některý z jeho předchůdců dával tak často a tak intenzivně veřejně najevo nechuť sedět ve Sněmovně,“ komentoval tuto bilanci politolog Petr Just. Babiš se bránil, že odpovědnost vůči parlamentu neznamená, že tam sedí a ztrácí čas.
Proto zněla farizejsky Babišova kritika Jana Farského, jenž původně poněkud neprozřetelně uvažoval o skloubení osmiměsíčního stipendijního pobytu ve Spojených státech s poslaneckým mandátem.
„Pan Farský je dokonalý příklad toho, proč u nás tyto lidi jdou do politiky. Pro sebe! Pan Farský řekl voličům: Já pro vás budu pracovat. A obelhal je,“ zaútočil na poslance, jenž se nakonec v polovině února vzdá mandátu.
Šaškárna s výbory
Babiš ještě nedávno avizoval, že ho zajímá hlavně práce ve výborech, ačkoli se do žádného nepřihlásil a nemá tudíž hlasovací právo. „Budu chodit na různé výbory, zajímá mě evropský, sociální a hlavně zdravotní. Jsem pracovitý, na výbory budu chodit a bude o mně slyšet,“ sliboval.
Slyšet o něm bylo zatím v jediném případě, kdy na výbory přišel omylem. „Dnes jsem se dostavil na výbor pro evropské záležitosti a je zrušený. Rozpočtový výbor, kam jsem chtěl jít v 9 hodin, také zrušený. Školský výbor totéž,“ oznámil na Twitteru a zveřejnil osamocený podpis na prezenční listině.
V té době probíhala mimořádná schůze Sněmovny, kde SPD obstruovala přijetí pandemického zákona, což vylučuje souběžné konání výborů. Myslel Babiš svůj teatrální skeč vážně a projevil tak po osmi letech v politice nevídanou nekompetenci, nebo si jen z nudy dělal legraci?
Nejhorší účast
Šéf ANO pokračuje v podobné trajektorii i po přechodu do opozice, kdy by měl mít na parlamentní práci podstatně víc času. Má opět nejhorší docházku, pouhých 27,4 procenta hlasování, pokud nepočítáme vážně nemocného poslance Milana Wenzla.
Babiš má dnes paradoxně ve Sněmovně podstatně horší účast než Farský, chybějící na polovině hlasování. Poslanec STAN se stal terčem ostré kritiky především z řad klubu ANO, mimo jiné Patrika Nachera, velmi aktivního na sociálních sítích.
„Na důležitá hlasování bude kolega Farský létat zpět do vlasti …a co uhlíková stopa, pane poslanče, kterou zelení politici tak bedlivě hlídají…“ posmíval se.
Bude teď Nacher měřit uhlíkovou stopu Babišova obytňáku, v němž hodlá objíždět republiku místo práce ve Sněmovně? Jen těžko, takový „fórek“ by nemusel politicky přežít. V Babišově družině stačí málo. Hranice mezi užíváním vrtkavé přízně majitele hnutí ANO a úplným zavržením je velmi tenká.
Negace všeho
Andrej Babiš odkrývá karty, jak si bude počínat v opozici. Přetahuje se přitom s Okamurou o voliče mimoparlamentní opozice, jež je kvůli vnitřním sporům v troskách.
„Máte dost peněz, přestaňte lidem lhát, neškrťte tu ekonomiku... Tahle vláda je asociální, Fialova bída… Dejte lidem ty prachy, oni si to zaplatili, vraťte jim ty peníze, vraťte jim to jízdné, vraťte jim ty platy. Neškrťte všechno, není na to nejmenší důvod… Co říkají restauratéři? Kompenzace hezky zabalené nic,“ zní Babišovy výkřiky v pořadu Čau lidi.
Bývalý premiér nadále vytváří virtuální legendu v duchu Špidlových výroků „zdroje jsou“. Jediné peníze, které jsou k dispozici, jdou na dluh, který se nebezpečně rozjel v éře instgramové ministryně Aleny Schillerové. Pokračovat v této divoké jízdě nad poměry placené daňovými poplatníky znamená riskovat pád do dluhové pasti.
Peníze by měl vracet hlavně majitel Agrofertu. Udělal si ze státu dojnou krávu a jeho vyslanci ve státní správě nasměrovali do jeho impéria desítky miliard korun. Část z nich v rozporu s dotačními pravidly.
Babiš fabuluje, že nejsou připravené žádné kompenzace. Nulu ve státním rozpočtu na covidové programy naopak nechal svým nástupcům jeho oblíbenec Karel Havlíček.
Hnutí ANO dnes kritizuje novelu pandemického zákona, který připravila už jeho vláda tak špatně, že téměř každé její opatření shodily soudy. Zapomíná už, že byl přijat proto, aby měl stát v záloze nástroj, nevyžadující vyhlášení nouzového stavu s mnohem tvrdšími osobními a podnikatelskými restrikcemi, včetně plošných lockdownů, vyšších trestů a drakonického omezování pohybu lidí.
Licoměrné divadlo
Babiš předvádí licoměrné divadlo i kolem zelené dohody Green Deal. Opakovně ji odsouhlasil a pochlubil se v této souvislosti stovkami miliard korun evropských dotací. Dnes se tváří jako největší bojovník proti uhlíkové neutralitě a stoupajícím cenám energií, kde nevyjednal vůbec nic.
Totéž platí o čerstvé dohodě vlády s polskou stranou ohledně těžby v dole Turów. Babiš ji považuje za podraz, přitom jeho ministr životního prostředí Richard Brabec vyjednal smlouvu prakticky totožnou. A tak to bude se vším, strategie je jasná.
Babiš vše sází na jednu kartu. Chce uspět v prezidentské volbě, získat tak větší politický vliv a imunitu. Úspěch nemá zajištěný, příliš polarizuje společnost. Zároveň neguje proklamace, že hodlá lidi spojovat. Není to jeho naturel, svým agresivním populismem překonává éru Jiřího Paroubka. To ale nemusí stačit.
