Hrátky kolem pandemického zákona. Jeho odpůrci dnes preferují tvrdší nouzový stav
Senát vrátil většinou jednoho hlasu Poslanecké sněmovně pandemický zákon. Nabaluje se kolem něj rozsáhlá mytologie. Už nejde o jednotlivé paragrafy, jež si stoupenci i odpůrci vykládají po svém, ale o nesrozumitelné hrátky plné argumentačních faulů.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odůvodňoval potřebnost novely zákona jeho omezenou platností do konce února a špatnou současnou podobou, kdy téměř každé opatření Babišovy vlády shazovaly soudy. Bývalý ministr Petr Arenberger (ANO) loni dokonce přiznal, že vláda počítá s tím, že může přijímat nezákonná nařízení, a rozhodnutí soudů ignorovala.
Prostor pro obstrukce
Novela se vrací do Sněmovny, kde je „zadarmo“ vytvořen prostor pro další obstrukční exhibici Tomia Okamury a licoměrnost hnutí ANO, jež připravilo původní zpackanou normu. Pokud nebude přijata, nemá vláda podle Válka od března do zálohy dostatečné nástroje ke zvládnutí epidemie bez vyhlášení nouzového stavu, pokud by ohrožovala rizikové skupiny.
Není účelem tohoto textu podrobně rozebírat, zda je každý paragraf novely precizně právně vycizelovaný, nicméně v senátní debatě zaznívaly rozporuplné argumenty, pomíjející i historii vzniku této normy. Totéž platí pro názory jejích odpůrců z řad mimoparlamentní opozice, jež se snaží z tématu vytěžit.
Připomeňme, proč vlastně pandemický zákon vzniknul a loni v únoru se na něm shodla tehdejší koalice i většina opozice. Babišova vláda měla stále větší problém s prodlužováním nouzového stavu, jehož vyhlášení aktivuje krizový zákon s drakonickými kompetencemi vlády.
286 dní nouzového stavu
Česko žilo v lockdownech nouzového stavu v období od 12. března 2020 do 25. prosince 2021 neuvěřitelných 286 dní. Se všemi tíživými dopady na podnikání a život společnosti - a přesto s jednou z nejhorších bilancí úmrtí na světě. Měli jsme nejdéle zavřené školy v Evropě. Vláda byla obviňována, že nouzový stav zneužívá k netransparentním miliardovým nákupům zdravotnického materiálu, jejichž vyšetřování Hamáčkova policie odložila.
Premiér Babiš tehdy hrozil, že pokud sněmovna nouzový stav neprodlouží, padne na opozici přímá odpovědnost za smrt spoluobčanů. Proto se zrodil tlak na schválení pandemického zákona, který měl být „soft verzí“ krizové legislativy s paletou méně restriktivních omezení.
Nedokonalý je totiž i další zákon o ochraně veřejného zdraví, prakticky znemožňující odškodnění a nasazující mnohem vyšší pokuty pro podnikatele až do výše čtyř milionů korun než obsahuje nový pandemický zákon (do 600 tisíc).
Názorové veletoče
O jisté názorové nekonzistenci nynějších oponentů svědčí postoje pirátského experta na zdravotní právo Ondřeje Dostála, jedné z nejznámějších postav alternativní scény. Před rokem paradoxně plédoval za přijetí zvláštního pandemického zákona.
„I kvůli dořešení problémů s kompenzacemi a náhradami škod,“ popisoval tehdy Dostál. „Daly by se dočistit některé záležitosti, na které zákon o ochraně veřejného zdraví nebo další legislativa úplně nepasují.“
Dnes odpůrci pandemického zákona, včetně části senátorů, upřednostňují pravý opak – použít loni kritizovaný zákon o ochraně veřejného zdraví nebo nouzový stav. Otočil i Dostál, jenž dnes prohlašuje, že pandemický zákon není zapotřebí.
„Kdyby bylo potřeba vydávat striktní omezení, tak máme režim nouzového stavu. Takže tento zmocňovací pandemický zákon není naléhavá záležitost,“ tvrdí expert, od něhož se kvůli vystupování na demonstracích s pestrou účastí radikálů distancovala Pirátská strana.
Co je „totalitnější“?
Porovnejme pravomoci vlády za nouzového stavu a pandemického zákona, považovaného oponenty za „totalitní nástroj“ a „ohrožení demokracie“. Nouzový stav umožňuje touto optikou mnohem „totalitnější“ zásahy do základních práv a svobod občanů.
Na rozdíl od pandemického zákona může krizový zákon omezit svobodu pohybu, pobytu a shromažďovací právo, úplně zakázat podnikatelskou činnost, zavřít hranice nebo uložit pracovní povinnost. Tyto restrikce nemusí být podrobně odůvodněny.
Odpůrci novely, mezi něž patří i některé právní skupiny navázané na mimoparlamentní opozici, šíří kolem pandemického zákona řadu mýtů. Tvrdí, že je protiústavní, přitom jeho soulad s Ústavou už konstatoval Ústavní soud.
Mýty kolem zákona
Zákon nezavádí trvalý nouzový stav, jak tvrdí jeho kritici, neboť jeho vyhlášení se řídí jinými pravidly a jeho platnost je ohraničena listopadem. Sněmovna může doprovodnou pandemickou pohotovost kdykoli zrušit na návrh čtyřiceti poslanců, zatímco nouzový stav může vyhlásit vláda na 30 dnů a podléhá menší parlamentní kontrole.
Dalším mýtem je údajná nemožnost soudního přezkumu. Občanům je na rozdíl od nouzového stavu umožněno přednostní podání správní žaloby k Nevyššímu správnímu soudu, který může jakékoli opatření kdykoli zrušit.
Válek rozporuje i často frekventované výhrady k rozesílání rozhodnutí hygieny o karanténě pomocí SMS nebo mailu, fungující v podobě trasování a Chytré karantény už rok a půl. Každý může proti takto uložené karanténě nebo izolaci podat námitky.
Velká výstraha
Ministr po hlasování v Senátu přiznal, že podcenil komunikaci. „Asi byla chyba, že jsme nedostatečně vysvětlovali senátorům, že se tam neskrývá žádné nebezpečí pro občany,“ uvedl. Do června slibuje novou legislativu pro všechny druhy pandemií.
Nečekaný závar kolem pandemického zákona, završený šmíráckými akcemi senátorů Jana Horníka a Václava Lásky s fotkami mobilu ministra Válka, je tím zbytečnější, že v současné době probíhá masivní rozvolňování.
Ať už tato novela dopadne jakkoli, její projednávání je pro vládní koalici velkou výstrahou do budoucna. Zmizí podobné hrátky během několika týdnů spolu s covidem?
