Kecy a politika: Válku na Ukrajině Rusko ještě neprohrálo
Jaký je politický cíl ruské akce na Ukrajině? Nebyla invaze vojensky špatně koncipovaná? Jak fungují protitankové raketové komplety Javelin, jeden ze symbolů této války? Vtrhne Rusko i do Moldavska? Proč Putin v digitální válce tragicky prohrává? Jak se změní Evropa? Bude se Západ chovat realističtěji? Jak se ze Zelenského stala superstar na úrovni Messiho? Proč Miloš Zeman zradil Putina? O těchto a dalších věcech byl speciální podcast Kecy a politika.
Autoři podcastu konstatují, že i když Rusko zpočátku nesplnilo svoje politické a vojenské cíle, nemají Ukrajinci ještě vyhráno. Podle dostupných informací počítali Rusové s rychlým nástupem, podporou východní části ukrajinského obyvatelstva ruského původu, zhroucením vlády v Kyjevě a instalací jím nakloněné vlády. Všechny tyhle předpoklady zatím selhaly. Důvodem je mimořádná odhodlanost ukrajinských vojáků a záložníků a současně mediální obratnost ukrajinského vedení, které získalo na svou stranu světové veřejné mínění.
Podpořte autory a předplaťte si podcast Kecy a politika, který obsahuje odpovědi na dotazy fanoušků a další bonusy >>>
Jeden z autorů podcastu, Petros Michopulos, tvrdí, že stále může být reálná ruská strategie, spočívající v získání území na levém břehu Dněpru a ovládnutí jihu Ukrajiny po přístav Oděsa. Může se ukázat, tvrdí, že dnešní útoky na Kyjev a bombardování měst na západu Ukrajiny jen mají odvést pozornost od hlavního cíle – získání strategicky důležitého a relativně bohatého území jihovýchodní Ukrajiny. Otázkou je, jestli Rusové nepřekročí také území bývalé republiky Sovětského svazu – Moldavsko. Tato třímiliónová země je v posledních měsících pod tlakem Ruska, které jí zvyšuje ceny energií a snaží se destabilizovat ekonomiku, protože současná proreformní vláda usiluje o členství v Evropské unii.
Symbolem této války se staly protitankové raketové komplety Javelin, jimiž ukrajinští vojáci i záložníci ostřelují ruské tanky a bojová vozidla. Ruská armáda také pravidelně využívá rakety krátkého a středního dosahu, čímž nás vrací před éru Reagana a Gorbačova, kteří spolu dojednali zákaz rozšiřování těchto raket.
Ať už válka dopadne jakkoli, změní to politiku řady států. Německo zcela jistě odstoupí od své tzv. Ostpolitik, tedy strategickém spojenectví s Ruskem, založeném na víře, že přes byznys jde zcivilizovat zemi. Současně dojde k prodloužení životnosti uhelných a jaderných elektráren a snad to ukončí překotnou honbu za snižováním oxidu uhličitého v ovzduší. Důvod je prostý, životní úroveň se bude řadě lidí snižovat i tak.
Je to obrovské překvapení. Do té doby průměrný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se stal jedním ze symbolů neohroženosti postojů a osobní statečnosti. Příkře to kontrastuje s veřejnou image Vladimira Putina, kterého svět začal považovat za šílence. Rozhodovat se však bude na zemi a ve vzduchu a tady má stále Rusko velkou převahu.
