Kecy a politika: Jak Putin mění českou politiku
Čtyřiadvacátý únor 2022 bude jednou brán jako 25. únor 1948. Tehdy komunisté udělali převrat a změnil se svět. Před třemi týdny vtrhl Vladimir Putin na Ukrajinu a způsobil, že minimálně evropský svět se tím hodně pozmění. Alespoň si to myslí autoři podcastu Kecy a politika.
Současné strany vládní koalice šly do voleb s nějakými programy. Pak podepsaly koaliční smlouvu a vypracovaly programové prohlášení vlády. Mnoho věcí by dnes mohly roztrhat, protože situace po 24. únoru před ně staví úplně nové výzvy. Stručně řečeno, mohou se na tom udělat nebo oddělat. Putinova válka a její dopady spontánně píšou Fialově vládě nový program vlády. V centru budou tato témata: byty, energie, inflace a národní bezpečnost.
Podpořte autory a předplaťte si podcast Kecy a politika, který obsahuje odpovědi na dotazy fanoušků a další bonusy >>>
V tabulce Doing Byznys bylo v roce 2020 Česko na 159. místě ze 190 sledovaných zemí v tom, jak rychle lze získat stavební povolení. Statisíce uprchlíků a jejich bytový problém jsou velká šance i pro zbytek populace. Jinak řečeno, česká vláda musí udělat všechno pro uvolnění tuhých a přebyrokratizovaných stavebních předpisů, aby zajistila obydlí nejen pro prchající Ukrajince, ale i pro ostatní lidi, kteří zde chtějí žít a pracovat, ale nesmírně nízká nabídka nových bytů tlačí jejich cenu do závratných výšek. Mimořádná opatření v mimořádné době mohou být tím, co celkově posune Česko k modernizaci. Podobně bychom mohli mluvit o řadě dalších oborů. Situace po 24. únoru dává šanci na změnu pro nás všechny.
Jiný příklad. Náčelník generálního štábu Opata nedávno na bezpečnostní konferenci na Pražském hradě řekl, že „doufá, že Fialova vláda se odváží revolučně změnit systém nakupování“. Minulé vlády se podle něj bály rozhodovat. Na účtech ministerstva se přitom hromadily miliardy korun, ale nepřehledné veřejné zakázky, spojené se strachem politiků rozhodnout, bránily vyzbrojování armády. Jeden z autorů podcastu Kecy a politika, Petros Michopulos, to řekl jasně: „Buďto budeme mít vyzbrojenou armádu, nebo Putina na zahradě.“ Podle něj tomu mj. brání trestní politika, jak ji praktikuje nejvyšší a obě vrchní státní zastupitelství, jež často účelově trestně stíhají lidi za určité postupy při veřejných výběrových řízeních, která se nakonec ukážou jako neodůvodněná. V české státní správě to vyvolalo strach, alibismus a neochotu se v čemkoli angažovat. Fialova vláda by měla říct, jaké jsou hlavní priority trestní politiky, a nenechávat toto rozhodování v rukou několika státních zástupců, kteří honí svou mediální slávu.
Podobně neschematicky se musí přistupovat k takovým věcem, jako je vytváření energetického mixu. Stručně řečeno, pokud je hlavním kritériem při obstarávání ropy, plynu a energie národní bezpečnost, měl by se stát umět dohodnout s takovými firmami jako ČEZ nebo RWE. Smysl je jednoznačný: co nejméně zmenšit prostor, aby Česká republika byla vydíratelná přes energie.
V pravidelné rubrice podcastu nazvané Putinovi sirotci se autoři zabývali výroky prezidenta Zemana na bezpečnostní konferenci z minulého týdne. Konstatovali, že z hlavy státu se navenek stává mystik apokalypsy a jeho výroky nemají daleko k pekelným obrazům Hieronyma Bosche. Na konferenci totiž mj. řekl: „Svět se na pomyslných hodinách posledního soudu o kousek přiblížil ke svému konci. … Rozhodně nechci strašit, jen vím, že nynější konflikt na Ukrajině se odehrává pod vzájemnou jadernou hrozbou apokalyptických rozměrů.“
Petros Michopulos soudí, že jde o starou známou terminologii Putinových obhájců, kteří se snaží působit na emoce lidí ze Západu a odvrátit je od pomoci Ukrajině. Podobně jako když před čtrnácti dny Putin dal jaderné zbraně do druhého ze čtyř pohotovostních stupňů. Smyslem je demoralizovat Západ. Pokud na to přistoupíme, stáváme se i my oběťmi vlastního strachu a Putin tím vyhrál, i když pravděpodobně válku na Ukrajině prohraje.
