Stav české ekonomiky mnoho lidí zabolí. Vrátí se spotřebitelské chování, na které už jsme zapomněli?
České hospodářství nemá před sebou dobrý rok. Podle ekonomů může inflace v zemi v nejbližším období vystoupat až na 14 procent. Vzhledem k tomu, že mzdy zaměstnancům rostly jen o 5 až 7 procent (ale někomu i o méně nebo vůbec), dochází ke snížení reálných příjmů obyvatelstva. Do toho všeho domácnosti řeší drahé energie a potraviny a ještě minulý týden se litr paliva u čerpacích stanic prodával za 50 korun. Podtrženo sečteno, jde o pořádně smrtící koktejl. Nyní jde o to, zda a jak na to zareagujeme, respektive k jak silné reakci budeme okolnostmi donuceni.
V tuto chvíli asi příliš mnoho lidí nezajímá chmurná prognóza, podle které bude Česká republika na konci roku ráda, když její HDP vykáže „černou nulu“ nebo že státní rozpočet skončí opět hlubokým schodkem, přestože Fialova vláda původně plánovala ozdravnou rozpočtovou kúru. Tato makročísla jsou příliš vzdálena uvažování běžné rodiny, která se obvykle řídí podle stavu své peněženky a plné lednice.
Ale i tito lidé dříve nebo později budou konfrontováni se současnou skutečností. Uvidí, že mají kulatější účty, v obchodech zaplatí více za jídlo a další věci. Rázem jim zbude méně peněz a budou muset vážně uvažovat, jestli si mohou opravdu dovolit tu dovolenou u moře, o které ještě na Vánoce snili. A to ještě nemluvím o tom, že v některých továrnách, jejichž produkci a poptávku po jejich zboží negativně ovlivnila válka na Ukrajině, se bude propouštět.
Je nepopulární to takto říci, ale nic jiného nám nezbude. Zkrátka se ekonomicky vrátíme o několik (někteří možná o hodně) let nazpět. Co z toho plyne? Budeme muset začít šetřit nebo vážně zvažovat, co si pořídíme a co nikoliv. Zřejmě budeme chodit méně do restaurací a v supermarketech začneme kupovat levnější potraviny. Řadu věcí začneme dělat doma sami, než abychom si na to pozvali „odborníka“. Kdo má zahradu před domem, začne znovu pěstovat zeleninu a ovoce, aby nemusel kupovat tyto drahé komodity v obchodech. Omezíme dopravu vlastním autem a přesedláme na hromadné dopravní prostředky nebo si koupíme kola či koloběžky. Některým věcem prodloužíme jejich životnost tím, že je budeme nosit či užívat déle, než jsme byli dosud zvyklí. Nebudeme doma zbytečně topit či plýtvat vodou. Protože toto všechno bude stát stále více a více peněz.
Některé výše uvedené věci jsme ještě před 15 až 20 lety dělali úplně běžně. Pak jsme se to však velice rádi odnaučili a zapomněli na ně. Nyní se nám zřejmě vrátí zpět. Pro mnoho lidí to nebude žádná revoluční novinka a ti mladší tomu třeba přijdou taky na chuť. Očekávat brzký návrat na předcovidovou úroveň je totiž velikou iluzí a je spíš chmurnou prognózou, že se situace ještě více zhorší. Nejprve kvůli covidu a nyní kvůli válce na Ukrajině jsme v nepříjemné situaci a jak známo, nepříjemná situace obvykle vyžaduje nepříjemné až radikální řešení. Každý ho bude muset učinit sám v sobě dle své situace a možností. Většina z nás tomuto osudu neunikne.
