V pátek začne sjezd odborů. Vyhlásí na něm Josef Středula generální stávku nebo prezidentskou kandidaturu?
Již tento pátek dopoledne začne v hotelu Olšanka na pražském Žižkově sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů. Za „normálních okolností“ by asi nejdůležitějším bodem byla volba nového vedení odborů. Současná rozbouřená situace však vygenerovala ještě další důležitá témata. Od 1. května totiž odbory vyhlásily stávkovou pohotovost a hrozí i generální stávka. Nelíbí se jim totiž, jak vláda řeší vysokou inflaci a že nechce rozmrazit platy státních zaměstnanců. Kromě toho se stále spekuluje, zda se odborový předák Josef Středula bude ucházet o funkci prezidenta republiky.
O tom, že Středula v pátek svoji pozici v čele odborů obhájí, asi není potřeba ani spekulovat. Během osmi let v předsednické funkci vyrostl ve velmi silného hráče, a to nejen v rámci tripartity, ale i na samotné politické scéně. Dosáhl mnoha úspěchů. Během jeho mandátu stabilně a trvale rostla minimální mzda, ale i výdělky lidí ve veřejném sektoru. Dlužno však dodat, že oproti svým předchůdcům měl svoji úlohu poněkud zjednodušenou tím, že v minulé a předminulé vládě byla zastoupena ČSSD, k níž měl Středula blízko.
Nyní však ve vládě levice není, a je tudíž jasné, že vyjednávání pro něj je a bude mnohem obtížnější. Navíc jsme v době brutálně vysoké inflace, která znehodnocuje úspory, ale díky níž i většina lidí reálně chudne na svých mzdách. A aby toho nebylo málo, stát řeší nejen potřebu zkrotit dluhovou spirálu, kterou roztočil Andrej Babiš s Alenou Schillerovou, ale i uprchlickou krizi, která si žádá další finanční zdroje.
Odbory před několika týdny vystoupily s požadavkem, aby vláda zrušila zmrazení platů státních zaměstnanců a navýšila jim tarify, ale také aby zvýšila minimální mzdu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ochotu jednat přislíbil, ale uvedl, že požadavky na mzdové nárůsty nejsou v nejbližší době reálné ani realistické. Odbory proto vyhlásily od 1. května stávkovou pohotovost a v éteru létají i návrhy na generální stávku či blokádu Prahy.
V nejbližších dnech či týdnech proto nebude o rozruch nouze. Situace je totiž dosti vyhrocená a i pozice, v níž se vláda nachází, není záviděníhodná. Což je samozřejmě i vodou na mlýn opozice, která už začala zbrojit před blížícími se podzimními volbami, ale i volbou hlavy státu, která proběhne na začátku příštího roku.
Ostatně i Josef Středula bývá velice často zmiňován jako potenciální prezidentský kandidát. On sám v posledních měsících vždy podobné spekulace odbýval tím, že má hodně práce s jinými záležitostmi, chystá se na sjezd a podobně. Je jasné, že v tom hraje svoji roli taktika a sondování terénu. Nicméně čas kvapem běží a on by se měl rozhoupat a jednou provždy utnout všechny spekulace. Je jasné, že si svoji mocenskou základnu v čele odborů udrží a vzhledem k vyhrocené sociálně-ekonomické situaci bude i silným a viditelným hráčem i v dalším období. Potíž je však ta, že pro případnou kandidaturu v tuto chvíli nemá k dispozici podpisy zákonodárců a musel by si je opatřit mezi lidmi a to už by měl nejvyšší čas pomalu začít. Tedy pokud se nestane na podzim velký zázrak a ČSSD v senátních volbách nezažije veliký comeback.
Podtrženo sečteno, sjezd odborů na sebe upoutá velikou pozornost. Během něj či krátce po něm už může být jasno, zda Českou republiku čeká generální stávka anebo jiné silové protesty a zda se o úřad hlavy státu nepřihlásí další hráč, který může velice silně zamíchat kartami. Ve hře je hodně velký bank.
