Pálení čarodějnic: Střední Evropa v zajetí pohanského svátku ohňů
Po dvou letech covidových zákazů se Češi mohli zase vrátit k populárnímu svátku, známému jako pálení čarodějnic. Z čeho vychází?
Prvního května, když skončí filipojakubská noc, v Německu známá jako Walpurgisnacht, u nás pálení čarodějnic, zveřejní většina médií satelitní snímek pořízený právě družicí Metop-B. Je to meteorologická družice vypuštěná na oběžnou dráhu raketou Sojuz z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v září 2012. Sleduje vývoj počasí a klimatické změny, a obzvláště rádi ji mají Češi, Sasové a Lužičtí Srbové. Čím je snímek zajímavý?
Růžová Evropa
Je na něm zobrazena střední Evropa vyvedená v růžové barvě a posypaná fialovými tečkami, které jsou extrémně nahloučené v Sasku, v Lužici a v Čechách. Jednotlivé tečky zobrazují zapálené velké ohně. Rozptýlené saze a kouř vyzařují totiž na trochu jiných vlnových délkách než zemský povrch, a tak díky satelitu Metop-B provozovanému evropskou organizací EUMETSAT můžeme spatřit nehmotné kulturně historické odlišnosti na území střední Evropy v exaktním počítačovém provedení.
Nikde jinde není tradice pálení čarodějnic v noci z 30. dubna na 1. května tak populární jako právě v těchto oblastech. Jenže stejně jako fialově nezáří celé Sasko, ale především jeho jihozápadní část pokrývající Podkrušnohoří až k hranicím s Durynskem. V Česku nejvíce plápolají ohně v nepravidelném kosočtverci vymezeném Libercem, Rakovníkem, Třeboní a Jihlavou. Rovněž na střední a jižní Moravě je tato tradice relativně silná.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
