Novým guvernérem České národní banky bude Aleš Michl. Odzvonilo tak dalšímu zvyšování úroků?
Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval Aleše Michla novým guvernérem České národní banky (ČNB). Michl ve funkci nahradí Jiřího Rusnoka, kterému na konci června končí mandát. Jméno nového šéfa sedmičlenné bankovní rady není překvapením, média totiž o Michlovi již několik dní spekulovala jako o horkém kandidátovi a i v delší časové perspektivě patřil do často zmiňovaného okruhu uchazečů. Mnohem zásadnější však je, že s Michlem jakožto novým guvernérem nejspíš dojde k citelné změně dosavadního kurzu měnové politiky, který je symbolizován růstem úroků.
Není žádným tajemstvím, že se Aleš Michl (společně s dalším členem bankovní rady ČNB Oldřichem Dědkem) staví proti dalšímu zvyšování úroků. Oba centrální bankéři v tomto duchu hlasovali na začátku března a s největší pravděpodobností se tak vyslovili i minulý týden ve čtvrtek, kdy bankovní rada v poměru hlasů 5:2 opět zvýšila základní sazbu na současných 5,75 procenta.
Proč se tak děje, je více než zřejmé. Centrální bankéři se opakovaným výrazným zvyšováním úroků snaží čelit brutálně vysoké inflaci, která lidem znehodnocuje reálné výdělky, ale i úspory a prodražuje jim hypotéky a úvěry. Růstem sazeb též vysílají lidem vzkaz, aby více šetřili a méně utráceli. Podvazování spotřeby však snižuje ekonomický růst země a i množství peněz, které vybere stát na daních.
Ale zpět k novému guvernérovi. Michlovy názory na zvyšování úroků byly a jsou v kontrastu s postoji, které zastávají nynější viceguvernéři ČNB Tomáš Nidetzký a Marek Mora. Právě je jako své možné nástupce Miloši Zemanovi navrhl i dosluhující guvernér Jiří Rusnok, který tím sledoval určitou názorovou kontinuitu politiky bankovní rady. Právo jmenovat členy bankovní rady i guvernéra je však výlučnou pravomocí prezidenta republiky (jež nevyžaduje žádnou kontrasignaci) a jak známo Miloš Zeman si tyto okamžiky náležitě užívá. Je možné, že toto své rozhodnutí s někým konzultoval (například se svým předchůdcem Václavem Klausem při jeho nedávné návštěvě na Hradě), nicméně konečné rozhodnutí učinil sám.
Jmenování Michla je proto možné vnímat jako porážku Jiřího Rusnoka. Ostatně bylo to znát i na samotném jmenovacím ceremoniálu, kde dosluhující guvernér hovořil velice stručně a svého nástupce veřejně upozornil, že hlavním posláním ČNB je péče o měnovou a cenovou stabilitu.
Když to hodně zjednodušíme, Miloš Zeman svým rozhodnutím ukazoval, zda i on chce zásadně řešit současný raketový nárůst cen nebo zda je mu milejší růst ekonomiky, ale zároveň i znehodnocování úspor domácností. Přiklonil se spíš k tomu druhému pohledu. Přesto to nutně nemusí znamenat, že k zastavení růstu úroků skutečně dojde.
Aleš Michl sice bude novým guvernérem, ale zatím většina členů bankovní rady jsou spíš zastánci dalšího zvyšování úroků, pokud to bude nezbytné. To se ale brzy může změnit. Prezident Miloš Zeman má totiž pravomoc jmenovat ještě další dva členy bankovní rady, kteří se svých funkcí ujmou, stejně jako Michl 1. července. Zeman přitom může potvrdit další mandát současnému viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi, ale může také jmenovat někoho jiného.
To, že při dnešním ceremoniálu Zeman jmenoval jen Aleše Michla, svědčí o tom, že hlava státu předpokládá hlubší změny ve složení bankovní rady a očekává nějakou personální iniciativu i ze strany nového guvernéra. V situaci, kdy by na Michlův návrh (nebo i bez něj) Zeman jmenoval nové a úplně jiné členy bankovní rady, kteří příliš nehoří pro další zvyšování úrokových sazeb, mohlo by dojít k radikálnímu obratu současné politiky. Zopakujme spojení „mohlo by“. Současný stav ekonomiky a vývoj cen se může ještě zhoršovat a i výrazně obměněná bankovní rada nezačne dělat revoluci a bude v určité míře pokračovat v trajektorii stávající bankovní rady. Ve svém projevu po jmenování to naznačil i nový guvernér Michl. Oznámil, že v létě očekává úrokovou stabilizaci a situaci pak následně vyhodnotí. Nepřímo to tak může znamenat, že k dalšímu nárůstu úroků už nedojde. Záleží však, jaké složení bankovní rady v tu dobu bude působit. Zároveň slíbil, že inflace v zemi klesne ke dvěma procentům za dva roky.
A závěrem ještě pár slov o Aleši Michlovi. Jeho profesní minulost je velice pestrá. Vystudovaný ekonom působil jako novinář, ale dělal i poradce místopředsedům vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla za dob vlád ČSSD, v nedávné minulosti radil i Andreji Babišovi. Od roku 2006 do roku 2015 byl ekonomem a investičním stratégem Raiffeisenbank. Před šesti lety založil Fund Management, který se následně stal spoluzakladatelem společnosti Robot Asset Management SICAV vykonávajícím činnost investičního fondu kvalifikovaných investorů s podfondem Quant. Po svém jmenování do bankovní rady ČNB Michl vložil svůj podíl do svěřenského fondu. Od té doby tvrdí, že informace z centrální banky k vlastnímu obohacení využít nemůže, protože na svou bývalou firmu už nemá vliv.
Michl byl v minulosti mezi novinářskou obcí znám i některými neotřelými názory či tabulkami. Například v roce 2006 na sebe upoutal pozornost výpočtem, podle něhož Česká republika dožene svou průměrnou mzdou Rakousko v roce 2038. Rovněž byl autorem počítadla, které na internetu každému ukazovalo, jak rychle se každou vteřinou či minutou zadlužuje Česká republika. Nyní ve své funkci bude Michl jako nový guvernér mít výraznou možnost tempo zadlužování země skrze výši úrokových sazeb ovlivnit.
