Turbulence v ČNB: Rekordní úrokové sazby, obávaný guvernér a nespolehlivé prognózy
Ekonomickou událostí minulého týdne bylo, že Česká národní banka (ČNB) nečekaně zvýšila své úrokové sazby hned o tři čtvrtě procentního bodu. Základní úroková sazba v zemi tím vyskočila z 5,00 % na 5,75 %. Je tak nejvyšší od roku 1999. V praxi to znamená další výrazné zdražení hypoték a ještě větší nedostupnost bydlení pro mladé lidi.
Kromě toho, že ČNB zvýšila své úrokové sazby, zveřejnila i novou makroekonomickou prognózu. Asi nejdůležitější informací je, že za celý letošní rok centrální banka očekává průměrnou inflaci ve výši 13,1 %. V předchozí prognóze přitom počítala „jen“ s 8,5 %.
Dramatický skok v prognóze s sebou přináší dvě konsekvence. Zaprvé se ukazuje, že prognózu z dílny centrální banky nesmíme brát dogmaticky a že realita může být někde jinde. Zadruhé tak dramatický růst prognózy nejspíš stál za tím, že centrální bankéři zaskočili trh, který očekával růst jen o půl procentního bodu. Jestliže ale víme, že prognóze nemůžeme moc věřit, pak je dramatický skok úrokových sazeb velmi odvážný a možná i nebezpečný. Já léta razím tezi, že se mají v hospodářské politice dělat malé kroky, aby je bylo možné korigovat podle toho, jak se vyvíjí ekonomika.
Aktuální predikce je u většiny ekonomů nejspíš založená na tom, že budou letos extrémně drahé energie. Ty budou drahé kvůli válce na Ukrajině. Jinými slovy, predikce počítají s vleklou válkou. Kde máme ale jistotu, že válka během pár měsíců neskončí a pak nepřijde pokles cen energií? Když dnes zvýšíme sazby, projeví se to v ekonomice za tak dlouho, že tou dobou už žádná válka být nemusí. Úrokové sazby jsou přitom už dnes rekordní.
Prismatem ekonomických modelů by měly jít úrokové sazby ještě výš. Jen tak se může centrální banka dostat zpět k inflačnímu cíli. Očekávám proto, že úrokové sazby ještě porostou. Otázkou je, jestli k tomu budou mít centrální bankéři ještě odvahu.
Šachy v bankovní radě
V sedmičlenné bankovní radě vznikly v posledním roce dva tábory. Pět centrálních bankéřů pravidelně, urputně hlasuje ve prospěch prudkého zvýšení úrokových sazeb, zatímco dva se tomu brání. Jenže nyní vstoupil do funkce guvernéra ČNB Aleš Michl, který až dosud patřil k menšinovému táboru. Uvolní se tím jedno místo v bankovní radě. Navíc dvěma dalším členům končí mandát. Prezident tak může do bankovní rady navolit až tři nová jména. To mohou být lidé, kteří nevěří, že má smysl s válečnou inflací bojovat vyššími úrokovými sazbami, a budou pro politiku Evropské centrální banky, která i přes rekordní inflaci vůbec sazby nezvedá. Menšinový tábor se tedy již v červenci může stát většinovým.
Nicméně nejbližší hlasování bankovní rady se uskuteční již v červnu. Tam bude hlasovat rada ještě bez personálních změn a je tady možné, že dojde k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, které může být na delší čas poslední.
Spekulace o tom, že se novým šéfem centrální banky stane Aleš Michl, přinesly ostrou kritiku. Mnozí začali tvrdit, že to je turecká cesta (v Turecku je nyní vysoká inflace). Já si to nemyslím. Už nyní máme úrokové sazby výrazně vyšší než eurozóna. Pokud bychom my byli s 5,75 % na turecké cestě, kde by pak byla eurozóna?
Ve vysokých úrokových sazbách dnes vidím mnoho rizik. Celkem pěkně to shrnul ředitel Centra pro globální a hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Jan Švejnar, který prohlásil, že zvýšení úrokových sazeb povede ke snížení výkonnosti ekonomiky, sníží tempo růstu, a dodal, že to může způsobit recesi, což by bylo nešťastné.
Řešení inflace nyní není přitom jen na straně centrální banky, ale i na straně vlády. Deficity státních rozpočtů byly v posledních letech šílené. Ratingová agentura Fitch proto minulý pátek již varovala, že sníží rating ČR, pokud trvalejší výpadek v dodávkách energií způsobený odstřižením od dovozu ruského plynu vyvolá recesi, rapidní inflaci a související nepříznivý dopad na klíčové ukazatele fiskální kondice.
Koruna v posledních dnech oslabila. Mnoho lidí to vykládá tím, že se trh bojí nového guvernéra a nového složení bankovní rady. Já si myslím, že to je chybná interpretace. Trhu nejde o jméno guvernéra, ale o jeho politiku. Pokud by skončil růst úrokových sazeb, znamená to, že budoucí úrokový diferenciál mezi korunou a eurem nebude tak vysoký, jak se čekalo, a proto koruna nemůže sázet na velké posílení vůči euru. Proto musela koruna oslabit. To je dobrá zpráva pro české exportéry a český růst.
