Přijetí eura inflaci nevyřeší. Tlak na jeho zavedení živí proevropské fantazie
Až do nedávna se zdálo, že vládní koalice funguje jak namazaný stroj. Ukrajinská krize ji neskutečně stmelila. Nyní ovšem přichází nové téma, které naopak může vládu rozklížit. Tím je možný zánik koruny a přijetí společné měny eura. Tady se rozjíždí bitva mezi TOP 09 a ODS.
K útoku za euro nedávno na Twitteru vyzval ministr zdravotnictví a poslanec za TOP 09 Vlastimil Válek, který prohlásil, že inflace je v tuzemsku oproti eurozóně přibližně dvojnásobná a celá situace ukazuje, že kdybychom měli euro, jsme na tom lépe. Nastal tak podle něj čas otevřít debatu o přijetí eura. Benefity společné měny podle něj přitom převažují na potenciálními riziky.
Marně přemýšlím, jestli to má ze své hlavy, nebo mu to poradil nějaký mediální mág, protože více neobratně to šlo napsat jen stěží. Navíc ministr zdravotnictví by podle mě nikdy neměl být tím, kdo léčí inflaci. Jeho komentář je neskutečně amatérský a vhodný hospodského národohospodáře čtvrté cenové kategorie. Ministr zdravotnictví by podle mě měl v době šířící se hrozby opičích neštovic sledovat něco jiného než inflaci. Tuto debatu by měl nechat na někom, kdo ví, o čem mluví.
Velmi trefně na Válkova slova zareagoval místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček, který na Twitter napsal: „Kolegové, euro fakt není zárukou nízké inflace. Estonsko jako člen eurozóny zaznamenalo v březnu 14,8% inflaci. Zakládající země eurozóny Holandsko pak meziročně 11,7% růst cenové hladiny. S eurem by navíc ČNB nemohla zvyšovat úrokové sazby a čekala by nás inflace ještě vyšší...“
Ve Skopečkově komentáři je v kondenzované formě napsáno vše. Válek či ten, kdo za něj píše příspěvek na Twitter, jen ukázal, že vůbec neví, o čem mluví. Jan Skopeček má totiž pravdu. Inflace je globálním problémem. Všechny klíčové země zaznamenaly v poslední době výrazné inflační tlaky. V mnoha zemích je inflace nejvyšší za desítky let. Všude buď už začali zvyšovat úrokové sazby, nebo se k tomu chystají.
Pikantní na tom je, že ti samí lidé, kteří v posledních týdnech plivali špínu na Aleše Michla za to, že nechce zvyšovat úrokové sazby, nyní bojují za euro a jako jeho výhodu uvádějí to, že v eurech jsou nižší úrokové sazby a prý tím pádem i nižší inflace. Jinými slovy říkají, jak jsou nízké sazby eurozóny dobře, ale korunové nízké sazby by byly špatně. Mají to prostě logicky neusazené, zato ideologicky si jsou jistí v kramflecích. To, co je evropské, je v jejich očích zkrátka vždy lepší než to, co evropské není.
embed:
Názor na euro jsem posunul na neutrální
Ještě před deseti lety jsem byl hlasitým bojovníkem proti zavedení eura. Dnes se tak nevnímám. Když se podívám na náš makroekonomický vývoj a slovenský makroekonomický vývoj, vidím, že se nám vede podobně, a to Slováci euro přijali už před více než deseti lety. Euro nebylo pro Slovensko žádnou zázračnou pilulkou, ale ani mu neublížilo. Podobné by to bylo s námi. Slováci mají podobnou ekonomiku jako my. Také jsou chudou montovnou Evropy. Na nich se má smysl učit. Například příchod koronaviru nesli Slováci pohledem exportu nejprve hůře než my, aby se následně situace otočila a v průměru jsme si vedli srovnatelně.
Rozhodně to pro mě ale není argument: „Hurá, přijměme euro!“ Velmi zajímavé bude, až bude Evropská centrální banka (ECB) po vzoru americké centrální banky zvyšovat své úrokové sazby. ECB má i s rekordně vysokou inflací eurozóny svou klíčovou úrokovou sazbu zatím zápornou. Bojí se totiž, jak by vyšší úrokové sazby unesl předlužený jih eurozóny. Pokud ECB výrazně zvýší své úrokové sazby a jih eurozóny to přežije ve zdraví, padne zásadní argument proti přijetí eura. To, zda to jih Evropy přežije, není vůbec jisté. Bude to test odolnosti.
Stále není vyloučené, že dluhově odpovědné země budou muset platit dluhy za země, které jsou dlouhodobě dluhově neodpovědné. To je něco, na čem bych se nikdy nechtěl podílet. Tady totiž nejde o nějakou neochotu pomoci. Tady jde o to, že některé země žijí na cizí účet a jen zneužívají toho, že s eurem mohou mít nízké úrokové sazby.
Zbytečná diskuse těch, kteří nemají lepší politické vize
Celá diskuse o přijetí eura by dávala smysl, pokud by česká ekonomika na přijetí eura byla zralá. To ovšem není. Např. ministerstvo financí počítá letos se schodkem veřejných financí na úrovni 4,5 procenta hrubého domácího produktu. To je o polovinu více, než kolik je pro přijetí eura přípustné. V době, kdy bude muset vláda vše valorizovat a hrozí, že bude nutné domácnostem finančně pomáhat, protože nebudou mít na elektřinu a plyn, počítat s tím, že se brzo deficit státního rozpočtu výrazně zlepší, je naivní. Diskuse o přijetí eura je dnes proto zbytečná.
Navíc veřejnost dlouhodobě euro ani nechce. V poslední době je sice vidět určité vzedmutí podpory eura, ale je to málo. Ten, kdo otevírá euro jako téma, podle mě jen utíká od jiných, závažnějších témat, která nechce či neumí řešit. Tím tématem je pro mě energetická chudoba. To je něco, co bude na podzim české domácnosti trápit, nikoli to, že se platí korunou.
