Tomanovy miliony jsou špičkou ledovce. Proč se vlečou kauzy Babišovy éry?
Do korupční aféry v resortu zemědělství je zapletený i exministr Miroslav Toman, prověřovaný z přijetí úplatku. Zatímco tento čerstvý případ se teprve rozjíždí, z éry Andreje Babiše se dlouho táhnou další kauzy, což vyvolává otazníky.
Po policejním zásahu na Ministerstvu zemědělství, který proběhl koncem března, je vyšetřována skupina úředníků a manažerů čtyř IT firem. Národní centrála proti organizovanému zločinu prověřuje podezření, že součástí zmanipulovaných IT zakázek v celkovém objemu 200 milionů byla korupce v řádu desítek milionů korun.
20 milionů ve štrozoku
Součástí tohoto „uzavřeného společenství“ má být podle dosavadního zjištění i Miroslav Toman. Bývalý ministr zemědělství, považovaný za Zemanova i Babišova člověka, figuruje jako příjemce úplatku ve výši šesti milionů korun.
Z kusých zpráv prosakuje, že „Ing. Miroslav Toman nebyl spokojen s výší úplatku za zadání veřejné zakázky, neboť se domníval, že přes nastrčeného subdodavatele mělo být možné vygenerovat částku až 22 milionů korun“. Kvůli tomu se měl údajně sejít se zástupcem dodavatele zakázky, aby pro něj firma „obdobným způsobem vygenerovala prostředky i z dalších veřejných zakázek“.
Při domovní prohlídce bylo u Tomana nalezeno 20 milionů korun, jejichž původ přesvědčivě nevysvětlil. Tvrzení, že zabavené peníze nepatřily jemu, připomíná legendární výmluvy hejtmana Davida Ratha, jenž si odpykal nepodmíněný trest.
Stotisícové částky byly zajištěny i u Tomanova státního tajemníka Jana Sixty, který byl krátce po razii zadržen. To samé se přihodilo řediteli IT odboru Olegovi Blaškovi.
Sixta byl původně státním tajemníkem u tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. Poté, kdy jeho druhá vláda získala důvěru, přešel do resortu zemědělství. Tam se zapsal rozesíláním pokynů podřízeným institucím, jak organizovat zakázky Agrofertu, aby nedošlo ke kolizi se střetem zájmů premiéra po sporech s auditory Evropské komise.
Tato aféra je teprve na začátku. Dosavadní zjištění jsou závažná, přesto zatím uplynul v domácích poměrech krátký čas na hodnocení, zda existuje dostatek důkazů na usvědčení obří korupční chobotnice.
Protikorupční mýtus
Zátah v resortu protkaném mnoha zájmy a řízeném protřelým agrolobbistou, má však jinou váhu než ještě v nedávné minulosti. Slábne mocenský vliv Hradu a Babiše. Toman se stáhl do ústraní, nekomunikuje, a i když vše popírá, nepůsobí dvakrát věrohodně.
I tak dosavadní průběh aféry o něčem vypovídá. Babiš založil svoje hnutí s mantrou boje proti korupci. Mnozí protikorupční aktivisté mu uvěřili s naivní představou, že miliardář přece nemusí krást. Byl to jen mýtus.
Oligarcha si posléze obsadil státní správu svými „odborníky“ a znásobil toky dotací a veřejných zakázek. Časem po čistkách ovládl i policii a pacifikoval část státního zastupitelství, což se projevilo v průtazích citlivých kauz, včetně Čapího hnízda.
Podezření z padesátimilionového dotačního podvodu se dostalo k soudu po šesti letech vyšetřování, přičemž konečný verdikt padl po několika zvratech až po sněmovních volbách. Dozorový žalobce Šaroch navrhuje Babišovi „jen“ podmínku a desetimilionovou pokutu, což je v porovnání s jinými politicky ožehavými kauzami výsměch. Rozhodne ale soud.
Reklama na Čapím hnízdě
Podobných afér z minulosti se vleče víc. K průtahům dochází i u vyšetřování reklamy Agrofertu v areálu Čapího hnízda. Byla přidělena jinému týmu, než komisaře Pavla Nevtípila z pražské hospodářské kriminálky, který dospěl k závěru, že Babiš patří kvůli dotačnímu podvodu před soud. Nevtípil přitom nechal zpracovat posudek, z nějž vyplynuly závažné nesrovnalosti hospodaření farmy.
Desítky domácích i zahraničních firem z Babišova holdingu si v letech 2009 – 2013 přes Farmu Čapí hnízdo objednalo reklamní práce v astronomické výši 272 milionů korun. Podle posudku postrádala propagace Agrofertu v areálu Čapího hnízda elementární význam, přičemž reklama tvořila v průměru 83 procent ročních příjmů farmy.
Policie zahájila vyšetřování s podezřením, že si Agrofert přes nadhodnocenou či fiktivní reklamu uměle zvyšoval firemní náklady, aby tak ušetřil na daních. Desítky milionů korun byly Čapímu hnízdu proplaceny ještě před otevřením areálu, některé „sponzorské“ firmy krátce po zaplacení reklamy zanikly.
Jedná se o ještě závažnější problém, než čachry s dotací, přesto nikdo nebyl po třech letech od zahájení trestních úkonů obviněn. Teprve v poslední době dochází k posunům, když policie dostala další znalecký posudek. O něčem také svědčí, že vyšetřovatelé dosud neobdrželi stanoviska finančních úřadů, jež měly vyčíslit možnou škodu.
Alena Schillerová bude jistě tvrdit, že Finanční správa pracovala za jejího ministrování nezávisle. Je to ale stejná manipulace, jako údajně nezávislý výkon státní správy při obhajobě premiérova střetu zájmů před evropskými orgány. Po několika odkladech je další termín ukončení prověřování reklamní větve 25. června.
Faltýnkův diář
Před třemi lety proběhla razie v souvislosti s vyšetřováním zmanipulovaných zakázek v brněnské kauze Stoka. Její hlavní aktér a bývalý komunální politik ANO Jiří Švachula se už hájí před soudem a hrozí mu čtrnáct let vězení. V policejní síti však tehdy uvízla mnohem větší ryba. Jaroslav Faltýnek, tehdejší Babišova pravá ruka, mimo jiné ovlivňoval za zády ministra Dana Ťoka mýtný tendr ve prospěch společnosti Kapsch.
O dva roky později byl odhalen jeho diář, obsahující záznamy z mnoha jednání o rozdělování veřejných zakázek, dotací a ovlivňování státních úřadů. Distancoval se od něj i Babiš, který si uvědomil, že Faltýnkovy klany s akčním rádiem na Moravě a v Praze ohrožují „protikorupční“ pověst hnutí ANO.
Teprve nyní zahájila policie ve Faltýnkově případě trestní řízení. Týká se netransparentních obchodů kolem společnosti ČD-Telematika, s nimiž byl předem obeznámen. Stát koupil podíl v této firmě od PPF (která jej získala od Faltýnkova přítele Hubáčka) o 650 milionů korun dráže, než mohl v roce 2014, což neučinil. S odstupem času se ukazuje, že to mohl být záměr.
Policie znovu vyšetřuje okolnosti mýtného tendru, ačkoli tento případ už jednou odložila, a třicetimilionovou dotaci pro dalšího Faltýnkova kamaráda Miroslava Černoška. Zatím posledním prověřovaným případem je angažmá tohoto zákulisního hráče v dopravních zakázkách v Praze a na Moravě.
Obrat v kauze Kláry Dostálové
Před čtyřmi lety provedla policie domovní prohlídku mimo jiné u ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Zabavila jí počítač. Zátah probíhal kvůli podezření z rozdělování úplatků za zakázky státní agentury CzechTourism v době, kdy byla náměstkyní Karly Šlechtové.
V této kauze je stíháno dvanáct lidí v čele s bývalým vedoucím úředníkem agentury Alešem Pangrácem, spolupracovníkem Dostálové, jež je prověřována samostatně. Loajální Babišova ministryně tvrdila, že se v jejím případě nic neděje, což není tak úplně pravda.
Loni na podzim chtěl dozorový žalobce Obvodního státního zastupitelství Prahy 2 Dostálovou obvinit a poslat k soudu, nicméně zasáhla vyšší moc. Případ mu byl měsíc před volbami odebrán a převzalo si ho Městské státní zastupitelství v Praze. Tato přesmyčka byla odůvodňována pochybnosti, že žalobce „nemá nabito“.
Nelze to vyloučit. Jenže byl to právě pražský městský státní žalobce Martin Erazím, jenž svému podřízenému Šarochovi po „změně právního názoru“ posvětil původní zastavení trestního stíhání Andreje Babiše s odůvodněním, že „dotační úřad měl informací o podnikání farmy dost, trestný čin se neprokázal“. Čas ukáže, zda v policii a státním zastupitelství nadále panují poměry nastavené v éře Andreje Babiše. Platí sice, že do usvědčení u soudu platí presumpce neviny i pro politiky, ačkoli to ještě nedávno neplatilo. Zůstávají však otazníky, proč se některé kauzy té doby, na rozdíl od minulosti, tolik a tak podivně vlečou.
