Stát jako pojišťovna proti inflaci. A když nezaplatí, tak si to vystávkujeme!
Stávková pohotovost, kterou vyhlásilo devět odborových svazů z veřejného sektoru, je nátlakovou akcí, na niž mají její aktéři samozřejmě právo. A stejně tak má stát právo – nebo možná dokonce povinnost – jejich přemrštěné nároky odmítnout.
Jednak to není žádná „adekvátní reakce na dosavadní průběh vyjednávání o valorizaci platů“, jak odboráři tvrdí v tiskové zprávě o vyhlášení stávkové pohotovosti. Měšec veřejných prostředků není bezedný, státní finance nejsou v nejlepší kondici. A především stát není povinen každému do puntíku kompenzovat všechno možné včetně inflace. Konkrétně zvyšovat platy o 15 procent u těch „zmrazených“ a o 7,6 procenta u ostatních, jak to odbory žádají.
Ekonomické problémy, tedy zvláště růst cen, dopadají na celou společnost. Z toho ale nevzniká automatický nárok na zvyšování mezd a platů, navíc situace ve veřejném sektoru není z tohoto pohledu tak špatná jako v minulosti. Dá se samozřejmě uvažovat – a požadovat – rozumné navýšení, ale jen na kolik státní kasa má. A nikoliv na základně nátlakových akcí, jako je stávková pohotovost či přímo stávka.
Věc má samozřejmě i politický rozměr. V neposlední řadě to jsou prezidentské ambice šéfa odborové centrály Josefa Středuly a příležitost dát tímto o sobě vědět. A pro vládní strany je to potíž ve světle nadcházejících voleb.
Už takhle jejich obliba klesá, jak ukázal i v neděli zveřejněný průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi, podle nějž se hnutí ANO dostalo před koalici SPOLU – byť jen o jeden procentní bod. Výjimkou jsou Piráti, kteří se malinko otřepali z nedávného propadu. Pokušení zalíbit se i početné armádě zaměstnanců (čti: voličů) veřejného sektoru tak bude mimořádně silné. A pokud by vláda přemrštěným odborářským nárokům neodolala, vyslalo by to do společnosti několik špatných signálů.
Jednak by to znamenalo, že kdokoliv si dupne, tak se mu vyhoví. A také že stát je tu od toho, aby kompenzoval veškeré protivenství. Že je to vlastně pojišťovna, která stoprocentně hradí, cokoliv kdo potřebuje. Tak to ale není a ani nemůže být, ať si odbory křičí, jak chtějí.
