Ministr školství Petr Gazdík rezignoval.

Ministr školství Petr Gazdík rezignoval. Zdroj: Foto Aha! – J. Poláček, T. Tran

Petr Gazdík s premiérem Petrem Fialou.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v Otázkách Václava Moravce
Ministr školství Petr Gazdík.
Ministr školství Petr Gazdík.
Ministr školství Petr Gazdík.
8 Fotogalerie

Gazdíkova demise, drzost hnutí ANO a jiný pohled na Mazánkovu razii

Jiří Sezemský

Policejní razie v pražském dopravním podniku má první politické dopady. Po náměstkovi primátora Petru Hlubučkovi rezignoval ministr školství Petr Gazdík. Na tuto kauzu lze ovšem nahlížet v širších souvislostech.

S odstupem času lze pozorovat několik rovin aféry kolem Hlubučka a dalších deseti lidí, obviněných z nezákonné činnosti. Ústřední rovinou je pražská komunální úroveň, dále dění na úrovni STAN, vlády, opozice a pominout nelze ani situaci kolem orgánů činných v trestním řízení.

Rovina STAN

Hnutí STAN čelí vnitřní krizi. Vypořádává se s ní poměrně rychle, což skutečně nebývalo v posledních letech zvykem.

Hlubuček mizí z veřejného prostoru, STAN se odřezává od kontroverzního lobbisty Michala Redla, z téhož důvodu odstoupil ministr školství Petr Gazdík. Kroků k obnovení důvěry bude muset být víc, což si jistě uvědomuje i Vít Rakušan.

Šéf STAN požaduje mimořádný sjezd, kde bude zvoleno nové vedení. Je na samotných Starostech, jak se jim podaří obnovit pošramocenou pověst. Nicméně paušální soudy nad celým hnutím nemají nic společného s objektivitou a začínají připomínat hysterickou atmosféru před devíti lety.

Tehdy po obří policejní razii Šlachty a Ištvana padla vláda hlavně na základě „šokujících zpráv“ o zadrženém zlatě a stovkách milionů korun. Až dnes se vracejí původním majitelům, aniž se prokázala jakákoli souvislost s enormně medializovaným případem, podpořeným masivními úniky ze živého spisu.

Vládu mezitím nahradil korporativistický model vládnutí oligarchického hnutí, jež za osm let hluboko prorostlo do státní správy.

Rovina magistrátu

Hlavní rovinou je dění v pražském dopravním podniku, na nějž lze nahlížet šířeji, než se pokouší primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a jeho náměstek Adam Scheinherr (Praha sobě), který v této věci podal trestní oznámení. Tím je pro něj věc vyřízená, ale ještě předtím na pochybnosti v městské firmě upozorňovala radní Hana Kordová Marvanová.

Zdá se těžko pochopitelné, že pražská rada mohla za těchto okolností několik let fungovat dál. Jak mohl dopravní podnik s přihlížením dozorčí rady v čele se Scheinherrem schvalovat bez výběrových řízení obří zakázky, když byla část pražského vedení přesvědčena o tom, že tu dochází ke korupčnímu jednání?

Primátor Hřib ještě může prokázat, že myslí očistu dopravního podniku vážně. Měl by okamžitě rozprášit jeho představenstvo a dozorčí radu. Musí odvolat i ředitele podniku Petra Witowského, dosazeného bez výběrového řízení. Jako jediný z představenstva sice není obviněný, ale jako hlavní manažer nese plnou odpovědnost za to, co se v podniku odehrávalo. Vyhrožoval Marvanové žalobou, když ho na podezřelé praktiky upozorňovala.

Rovina celostátní

Opozice se snaží přenést aféru na celostátní úroveň. Babiš vyzývá k demisi Víta Rakušana, jehož označuje za „skutečnou hlavu hydry, kryjící organizovaný zločin STAN z pozice ministra vnitra“. Obviňuje Fialu, že ponecháním hnutí ve vládě schvaluje jeho „mafiánské a loupežnické praktiky“. Lživě nařknul Rakušana, že o kauze jednal s odcházejícím policejním prezidentem Janem Švejdarem.

„Z toho se nevykecáte,“ přidává se bývalá ministryně financí Alena Schillerová. „Mně bylo zle z některých zpráv – úplně zle jako člověku, jako ženě –, které jsem četla v médiích. Fyzicky zle,“ dodává.

„Vzniká oprávněné podezření, že odvolaní policejního prezidenta a další jeho rychlé personální rošády mohly mít jiný důvod než zlepšit práci policie. Nastal čas, aby ministr vnitra odstoupil!“ vyzývá místopředseda bezpečnostního výboru Jiří Mašek.

Hnutí ANO a SPD se pokouší vládu rozklížit a je jasné, kdo by z jejího případného pádu profitoval. Ve hře je víc, než Hlubučkovy pražské čachry. Koalice musí prokázat nejen odpovědnost, ale i přesvědčivost řešit vzniklé problémy. Může se porazit jen sama, což by byl s přihlédnutím k opozici hazard s budoucností této země, včetně geopolitického ukotvení.

Rovina opozice

Pro opozici je aféra nahrávkou na smeč, zarážející je však míra drzosti a pokrytectví představitelů ANO, kteří se tváří, že všichni ztratili paměť a nebudou připomínat, co se tu odehrávalo ještě před několika měsíci.

Babiš obžalovaný z padesátimilionového podvodu veřejně lže, že žádné kauzy nemá. Nařknul Rakušana z ovlivňování vyšetřování, přitom jeho vláda provedla rozsáhlé policejní čistky. Dehonestoval vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila a vyhrožoval řediteli GIBS Murínovi, že bude kriminalizován, pokud neodstoupí. To se také stalo.

V pověstném boji o policejní reorganizaci byl tehdejší policejní ředitel Tomáš Tuhý lživě očerněn z kriminální činnosti. Na jeho diskreditaci masivně zapracoval Babišův tisk ve spolupráci se Šlachtovými detektivy, kteří se později snažili zlikvidovat i Nevtípila.

Schillerové je dnes fyzicky zle, ale finanční úřady v její gesci zametaly kauzy předražené reklamy na Čapím hnízdě, korunových dluhopisů a věrohodně nedoložených příjmů šéfa ANO.

Bylo Schillerové také zle v roce 2017, kdy byl obviněný její zeť David Rusňák? Hrozilo mu vězení kvůli účasti na organizovaném zločinu. Za pomoci bývalých detektivů Šlachtova útvaru dostával průběžné informace ze živých vyšetřovacích spisů, které proti němu a jeho holdingu DRFG vedla policie.

Rusňák se k trestným činům přiznal a požádal o vyčlenění svého případu z kauzy. Olomoučtí vrchní státní zástupci mu vyšli vstříc týden před jmenováním první Babišovy vlády. To umožnilo Schillerové přijmout post ministryně financí. Velmi nestandardně podmíněně zastavili jeho stíhání, zatímco zbývající obvinění skončili u soudu.

Rovina policejní

Nelze pominout ani policejní rovinu. Vláda ANO dosazovala po čistkách na významné policejní posty svoje lidi. Ředitelem Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), vyšetřující dnes kauzu dopravního podniku, se stal Jiří Mazánek.

Mazánek je považovaný za člověka blízkého Andreji Babišovi a traduje se o něm, že se znají už z doby, kdy policie odkládala jeho obchodní kauzy. Zviditelnil se skandální kauzou CASA, kdy obvinil Vlastu Parkanovou z trestné činnosti, jež se u soudu neprokázala.

Parkanová odnesla desetileté nezákonné stíhání svým zdravím. Mazánek je dodnes přesvědčený o své pravdě, stejně jako pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Dnes se jejich cesty znovu protnuly v Hlubučkově kauze.

Mazánek nastoupil do vedení NCOZ počátkem srpna 2018, kde do té doby řídil sekci závažné hospodářské kriminality a korupce. Krátce poté policie v tichosti odložila kauzy korunových dluhopisů a podezřelého prodeje Babišovy firmy Profrost, vyšetřované jeho útvarem.

Padni komu padni

Dnes se v souvislosti s Hlubučkovou aférou znovu s oblibou říká „padni komu padni“. V éře zkompromitovaného premiéra Babiše to moc nefungovalo. Policie odkládala nebo natahovala kauzy spojené se šéfem ANO, jindy agilní Lenka Bradáčová se jim vyhýbala. Před třemi lety avizovala posouzení Babišova střetu zájmů v souvislosti s evropským auditem. Mohli bychom ho vidět?   

O tom, zda dnes skutečně platí „padni komu padni“, ukáže až soud s Babišem, výsledky vyšetřování reklamy Agrofertu na Čapím hnízdě a eskapád „kmotra“ Jaroslava Faltýnka, jenž kromě brněnské kauzy Stoka spojené s hnutím ANO operoval v éře Adriany Krnáčové i v pražském revíru. S Redlem by si mohl obrazně řečeno podat ruce.

Video placeholder
Prostor X: Rozhovor s Petrem Gazdíkem • Prostor X