Bitva o divoký Donbas: Proč má tento cíp země pro Kyjev takovou cenu?

„Je to Divoký západ plný kriminálních živlů, kde 90 procent chlapů má za sebou pobyt v base,“ pronesl jednou na adresu Donbasu kamarád z ukrajinské metropole Kyjeva. Regionu známého z minulosti produkcí uhlí a železa, od roku 2014 pak jako dějiště permanentního válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou ale podle něj není možné se vzdát. A to přestože je spíš přítěží, než by přinášel užitek.

Tak by se dal shrnout ukrajinský postoj k Donbasu, o který se vedou tvrdé boje. Rusko ho chce prostřednictvím nastrčených separatistů získat celý až po administrativní hranice Doněcké a Luhanské oblasti, Ukrajina je naopak odhodlána vybojovat zpět vše, co tamní povstalci obsadili od začátku svého působení v roce 2014. Denně při tom umírá stovka vojáků (někteří uvádějí ještě větší cifry) a ukrajinské vedení odmítá jakékoli návrhy na ústupky.

O myšlence vzdát se Donbasu se uvažovalo v roce 2015, když se Ukrajina vzpamatovávala z první intenzívní fáze války na východě. Zhruba třetina území a polovina z převážně rusky mluvících šesti miliónů obyvatel se ocitla na území tzv. lidových republik Doněcké a Luhanské (DNR a LNR), řízených z Moskvy. Jednou ze zvažovaných variant bylo obehnat hranici s okupovanou částí Donbasu vysokým plotem, nepouštět nikoho tam ani zpátky a nechat tamní „republiky“ jít třeba k čertu.