Rusnokovo razantní odcházení. ČNB zvýšila úroky na nejvyšší úroveň za posledních 23 let
Končící guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok se se svým působením v čele banky a její bankovní rady rozloučil mimořádně silným krokem, který nepotěší dlužníky ani lidi splácející hypotéky. Sedmičlenná bankovní rada, kterou dnes naposledy řídil, zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 7 procent. Takto vysoké úroky byly v České republice naposledy v dubnu 1999. Centrální bankéři svým krokem reagují na extrémně vysokou inflaci v zemi, kterou se stále nedaří zkrotit a která likviduje lidem úspory, ale sráží i reálnou kupní sílu výdělků.
Přestože dnešní rozhodnutí centrálních bankéřů bylo opět velice razantní a takto silný krok byl již několikátým v relativně krátké době, překvapen byl asi málokdo. Mnozí členové bankovní rady totiž své pohnutky k tomuto kroku v minulých dnech veřejně ventilovali. Neznámou otázkou tak už jen bylo, o kolik úroková sazba vzroste. Přístup centrálních bankéřů tak byl v kontrastu s postupem prezidenta Miloše Zemana, který byl v posledních týdnech při výběru nových členů bankovní rady až do poslední chvíle tajemný jako pomyslný hrad v Karpatech.
Otázkou – nebo spíš určitým podnětem do diskuse – však je, zda síla dnešního rozhodnutí (tedy úroveň zvýšení sazeb) byla ovlivněna i příštím složením bankovní rady, které bude platné od 1. července. Kromě Rusnoka v ní totiž nebude ani viceguvernér Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Vojtěch Benda (jimž Miloš Zeman nedopřál druhý mandát). Tito bankéři přitom také patřili k zastáncům zvyšování úrokových sazeb jako nástroje boje s vysokou inflací. Je proto tedy možné, že dnešní zvýšení sazeb bylo na určitou dobu posledním krokem podobného typu a nová bankovní rada už k němu letos nesáhne a bude spíš jen monitorovat, jak se současně nastavené sazby promítnou v ekonomice.
Tohle jsou však úvahy a spekulace. Druhou a mnohem podstatnější věcí je, co znamená a ještě bude znamenat dnešní další zvýšení úrokových sazeb pro obyčejné lidi či firmy.
Největší dopad navýšené sazby budou mít na lidi, kteří si chtějí vzít hypotéku na bydlení nebo budou v dohledné době svoji stávající hypotéku refinancovat. Tito lidé mohou počítat s tím, že jim banka opět zvýší úrokovou sazbu a tím jim pořízení bydlení ještě více prodraží. Lidé, kteří svoji hypotéku budou refinancovat, mohou jistojistě počítat s tím, že jim poměrně citelně vzroste měsíční splátka úvěru. Podle výše úvěru a délky jeho splatnosti to může být nárůst i o tisíce korun měsíčně. Vyšší úroky se propíší i do firemních úvěrů, které firmy čerpají na svůj provoz. Pro firmy to tak znamená vyšší náklady a další vydané peníze, které by jinak mohly použít na investice či zvýšení platů zaměstnanců.
Se zvýšením úrokové sazby ze strany ČNB roste i očekávání lidí, že by banky mohly zvýšit úročení na spořicích či termínovaných účtech. Takřka všechny banky už lepší podmínky u svých vybraných účtů nabízejí, nicméně očekávají či přímo vyžadují, že majitelé těchto účtů budou provádět z této banky své operace nebo budou užívat další produkty banky. Každopádně platí, že i lepší úročení těchto účtů zdaleka nepokryje inflaci, která lidem reálně snižuje jejich úspory či kupní sílu.
Dnešní zasedání bankovní rady je zřejmě posledním zasedáním, které drželo kurz boje s inflací skrze zvyšování úrokových sazeb. Nové složení rady v čele s nastupujícím guvernérem Alešem Michlem zřejmě bude razit jiný přístup a nemusí být nouze o různá překvapení. Jiřímu Rusnokovi za pár dní skončí mandát a bude zajímavé sledovat, kam po překlenutí ochranného období zamíří. Jeho odkaz a stopu, které se svým přístupem do ekonomiky udělal, bude však možné hodnotit až s delším časovým odstupem.
