Premiér Fiala přednesl klíčový projev, který ovšem přichází pozdě a je dost neurčitý. I tak ale díky za něj
Klíčovou událostí posledních dní je projev premiéra Petra Fialy k občanům. Tak jako obvykle i tentokrát jsou reakce na projev extrémní. Hodně lidí ho hodnotí velmi pozitivně a hodně velmi negativně. Pro mě je důležité, že vláda konečně komunikuje. To oceňuji. Nicméně jedním dechem dodávám, že to měla vláda udělat už dávno. Ptám se sám sebe, proč informuje až teď. Jednou z možností je, že se snaží odvést pozornost od kauzy STAN, druhou je, že má nové informace, na které musí reagovat. A možná platí oboje.
Já jsem si z projevu premiéra odnesl několik věcí:
Vláda vnímá ekonomickou válku, do které jsme se dostali. Přiznává, že nedostatek obilí může vést k další migrační vlně, což přinese do Evropy politickou nestabilitu. To je něco, kolem čehož se zatím chodilo po špičkách, a zdá se, že se na to ani nikdo nepřipravuje.
Vláda přiznává, že by nebyla překvapena, kdyby ruský plyn a ropa přestaly téct do Evropy. To je něco, o čem se v minulosti jen šeptalo, snad aby to někdo nepřivolal. Jsem rád, že vláda nalila lidem čistého vína. Co mě ale mrzí, je, že vláda nepředstavila žádné řešení na letošní zimu, což je stěžejní. Premiér mluvil o tom, že efekt jednotlivých kroků pocítíme v rozmezí dvou až pěti let, což je podle mě ještě optimistické, když předseda vlády začal výčet řešení dostavbou Dukovan a postavením plynovodu z Polska.
Prohlášení o energetice byla pro mě obecně dost vágní a nejasná. Chyběl mi jasný plán pro ČEZ. Premiér lidem vysvětlil postavení minoritních akcionářů, vůbec ale nepopsal, co s nimi bude. Chce ČEZ privatizovat, nebo restrukturalizovat, nebo s ním udělá něco jiného, aby došlo k obejití německé burzy? Prostě tady je více otazníků než odpovědí a já nejsem v této oblasti předsedou vlády uspokojen.
Často kolem sebe slýchám kritiku vlády, která podle mnohých nedělá nic pro lidi. Premiér přitom v projevu tvrdil, že vláda lidem již pomohla částkou 100 mld. Kč. O to více mě děsí, když nyní tvrdí, že na pomoc lidem uvolní dalších 66 mld. Kč. Jestliže 100 mld. Kč lidé necítí, bude 66 mld. jako nic. Jako nic podle mě budou totiž i jednotlivé podpory. Např. tzv. úsporný tarif pomůže lidem až částkou 9 tisíci korun. To je podle mě málo, když vidím, že se cena elektřiny na burze pohybuje na pětinásobku toho, kde byla před dvěma lety.
Nicméně jsem rád, že vláda otevřeně přiznává, že domácnosti čeká cenový šok. Jsem rád, že nestrká hlavu do písku a je ochotna to říct nahlas. To je něco, co potřebujeme. Bojím se rekordní inflace. Ta má přitom dvě složky: jednu reálnou danou růstem cen vstupů a druhou psychologickou danou našimi očekáváními. To, co nyní potřebujeme, je řídit naše očekávání. Pokud se vládě s centrální bankou podaří přesvědčit veřejnost, že nyní vyskočí ceny kvůli válce na Ukrajině, aby následně přestaly růst, bude to výhra. Bojím se totiž, že pokud by ve veřejnosti neukotvila inflační očekávání, bude nás čekat vysoká inflace řadu let.
Z pohledu pravicového ekonoma vítám, že vláda prohlašuje, že nebude kompenzovat všechno všem. To je cesta k tomu, aby nebyla inflace až tak vysoká. Zároveň ale vítám i jistou solidaritu, když premiér tvrdí, že nenechá lidi padnout. Údajně se chystá individuální podpora pro lidi, jimž přesáhnou výdaje na bydlení jednu třetinu příjmů. Jinými slovy říká: všichni zchudneme, ale všichni to přežijeme. To je férové. Kdyby tvrdil, že nezchudneme, tak by lhal.
Sečteno a podtrženo, jsem moc rád, že premiér promluvil k národu. Měl to podle mě už udělat dávno a byl bych rád, kdyby k národu promlouval více a častěji. Budeme to potřebovat. Podzim bude těžký a je třeba rozumět krokům vlády. Bohužel, u klíčových záležitostí, jako je ČEZ, jsme ale dostali více otazníků než odpovědí. Je tedy stále co zlepšovat. Projev bych proto nehodnotil ani jedničkou, ani pětkou.
