Odložení reklamní větve Čapího hnízda vyvolává otazníky. Jde policie na ruku Babišovi?
Dva týdny po razii v Dopravním podniku hlavního města Prahy, otřásající nejen pražskou, ale i celostátní scénou, policie odložila případ podezřele objemné reklamy Agrofertu na Čapím hnízdě. O čem to vypovídá?
Kauza Dozimetr odkrývá chování skupiny kolem bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka. Bylo obviněno třináct lidí, padají hlavy a politici STAN odstupují i kvůli kontaktům na podezřelé.
Nelze ovšem pominout průvodní jev, kdy do médií mohutně proudí nelegální úniky z policejních spisů, včetně podrobných popisů soukromých večírků s cílem zesílit mediální efekt, zatímco přímých důkazů o korupci je dosud poskrovnu.
Hlavním cílem je vláda
Postupem času se nelze zbavit dojmu, že minimálně sekundárním cílem této akce je něco jiného: Přenést kauzu komunálního rozměru na celostátní úroveň, rozložit vládu skrze ostřelování „zločinného“ hnutí STAN a přerýsovat politickou mapu nejlépe ještě před prezidentskými volbami.
Napovídá tomu chování parlamentní opozice ANO a SPD vyzývající STAN k opuštění vlády a připouštějící už hlasování o nedůvěře. To vše se děje v málo zmiňovaném rámci, kdy většinu významných pozic v policejních složkách drží lidé dosazení Babišovou vládou po čistkách v roce 2018.
To se týká i Národní centrály proti organizovanému zločinu vedené Jiřím Mazánkem, vyšetřující kauzu Dozimetr. NCOZ krátce po jeho nástupu odložila kauzy korunových dluhopisů Agrofertu a nápadně nevýhodného prodeje Babišovy firmy Profrost.
Změna vedení tehdy postihla i pražskou policii, jejíž odbor hospodářské kriminality předtím zahájil vyšetřování kauzy dotačního podvodu Čapí hnízdo. Proč to zmiňovat?
Padni komu padni?
Policie může snadno prokázat, že se řídí principem „padni komu padni“ a smaže jistou pachuť ze způsobu a formy usnesení o zahájení trestního řízení (nikoli věcné podstaty), jakými byla otevřena kauza Dozimetr. Možností má víc. Všechny se týkají rozpracovaných, a do této doby nápadně oddalovaných kauz spojených s hnutím ANO.
První možností bylo rozhodnutí, jak naložit s případem reklamní větve Čapí hnízdo, obecně považovaným za závažnější problém, než podezření z dotačního podvodu Andreje Babiše, směřujícího k soudu.
Policie nyní tuto kauzu odložila. To už vyvolává otazníky, zda policie nejde až příliš okatě na ruku Andreji Babišovi.
Uklizený začátek
O co v této kauze jde? V prosinci 2014 se Finanční úřad v Chemnitz obrátil na Generální finanční ředitelství s podezřením na daňové úniky dceřiné firmy Agrofert Deutschland. V roce 2012 zaplatila 8,75 milionu korun za reklamní práce Farmě Čapí hnízdo.
Německý úřad měl o objednávce rozsáhlé reklamy pochybnosti, a proto ji poslal k prošetření svému českému protějšku. Finanční úřad pro Prahu 1 zahájil daňové řízení s nulovým výsledkem. Kauza byla v tichosti uklizena v éře ředitele Finanční správy Martina Janečka, dosazeného Andrejem Babišem.
Teprve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo odhalilo podezření z daňových úniků Agrofertu, potvrzené i evropským úřadem OLAF v prosinci 2017. Celkem 28 domácích i zahraničních firem z Babišova holdingu si v letech 2009 – 2013 přes Farmu Čapí hnízdo objednalo reklamní práce v astronomické výši 272 milionů korun. Tento objem odpovídá každoroční instalaci 1100 billboardů.
Vážné nesrovnalosti
Nesrovnalosti v hospodaření farmy vyplynuly ze znaleckého posudku, který si nechal zpracovat tým vyšetřovatelů Pavla Nevtípila. Podle posudku postrádala propagace Agrofertu v areálu Čapího hnízda elementární význam, přičemž její fakturace odpovídala v průměru 83 procentům ročních příjmů farmy. Existuje podezření, že šlo i o formálně vykázané faktury za práce, které nebyly provedeny.
Jak uvádí zpráva OLAF, „bez tržeb z reklamy od společností náležejících koncernu Agrofert by společnost nebyla schopna dostát svým závazkům vyplývajícím z úvěrových smluv uzavřených s HSBC bankou“, dosahujících výše 455 milionů korun na výstavbu a rekonstrukci areálu, za které ručil Agrofert.
Policie až poté zahájila vyšetřování s podezřením, že si Agrofert přes nadhodnocenou či fiktivní reklamu uměle zvyšoval firemní náklady, aby tak ušetřil desítky milionů korun na daních. Trik krátit daně přes fiktivní reklamu je přitom finančním úřadům dobře známý a často i odsouzený.
Portál Seznam.Zprávy zjistil, že 36 milionů korun bylo Čapímu hnízdu proplaceno za propagaci půl roku před otevřením areálu v průběhu dokončovacích stavebních prací. Mezi nimi poslala 12,6 milionu korun německá dceřiná firma SKW Piesteritz dodávající chemické produkty na německý trh. Reklama v odlehlých Olbramovicích pro ni nedávala žádný smysl.
Tři firmy holdingu zanikly krátce poté, co si zaplatily reklamu v areálu Čapího hnízda, a podobných nesrovnalostí je víc. Přesto se nekonala žádná razie za přítomnosti kamer a policie nevzala tyto vážné indicie v potaz.
Rozdělená kauza
Otazníky vyvolává i něco jiného. Na kauzu Čapí hnízdo se kromě dotačního podvodu nabalily další dvě větve, přesto byla v rozporu s běžnými zvyklostmi rozdělena. Dozorové Městské státní zastupitelství v Praze přidělilo kauzu reklamy a únosu Babišova syna jiným týmům. Oba případy byly policií odloženy.
Městský státní zástupce Martin Erazím nepřikázal reklamní větev dozorovému žalobci Jaroslavu Šarochovi, jenž měl správně přezkoumat, zda nesouvisí s dotačním podvodem. Dostal ji na stůl žalobce František Partík, který ji překvapivě nepřidělil komisaři pražské hospodářské kriminálky Nevtípilovi, ale odboru daňové kriminality.
Zákon sice samostatné řízení umožňuje, nicméně podle zkušeností z praxe je takové rozdělení sporné. Trestní řád uvádí, že společné řízení se koná tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti. To byl právě tento případ, kdy už proběhla řada výslechů a dokazování. Šlo jen o náhodu, nebo o záměr vynechat příliš „pečlivého“ a Babišovým okruhem v té době kriminalizovaného Nevtípila?
Na tahu je nyní městské státní zastupitelství. Do měsíce má rozhodnout, zda akceptuje postup policie. Martin Erazím, dosazený Lenkou Bradáčovou, už jednou potvrdil „změnu právního názoru“ svého podřízeného Šarocha, když zastavil stíhání Andreje Babiše. Bude se historie opakovat?
