To jsou paradoxy. Rakušana vyzývá k rezignaci Babiš, který nikdy neodstoupí a ovládl policii
Opozice chce přetavit pražskou kauzu kolem Hlubučkovy skupiny v celostátní problém, jehož cílem je rozpad vlády. O tom svědčí argumentace hnutí ANO, které z ní chce nejvíce profitovat, aniž si nastavuje vlastní zrcadlo.
Podezření z fungování organizované skupiny v pražském dopravním podniku je vážné, ale okolnosti kauzy Dozimetr stále provázejí pochybnosti. Nejde jen o rychlé a plošné úniky z policejních dokumentů do většiny médií a naturalisticky psané policejní usnesení, prošpikované mediálně efektními bulvárními popisy kokainových a sexuálních večírků.
Zvláštnosti a otazníky
Není ani normální, když jeden z obviněných, jemuž na pražském magistrátu zadávali IT zakázky i Piráti, po návratu ze zahraničí nejprve poskytne „výbušný“ rozhovor novináři Kroupovi, a teprve poté jde vypovídat na policii.
Otazníky vyvolává i chování náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra, jehož hnutí Praha sobě mělo v gesci dopravní podnik. Několik let z pozice šéfa dozorčí rady podniku zřejmě přihlížel jeho rozkrádání. Orgány činné v trestním řízení navíc popřely, že s nimi průběžně spolupracoval, čímž se snažil vyvinit z politické odpovědnosti.
Takových zvláštností a nejasností, včetně načasování policejní razie, je víc. O tom, zda mají policie a dozoroví žalobci skutečně nabito, rozhodnou až soudy, běžně trvající pět až deset let. Mezitím kauza poslouží politickému boji nejen na komunální, ale hlavně na celostátní úrovni. Tady je už situace vážnější a je potřeba zasadit aféru do širšího rámce.
Najděte něco na Rakušana
Loni v srpnu zveřejnil web Neovlivní informace zdrojů z blízkého okolí Andreje Babiše, že začal shánět kompromitující materiály na Víta Rakušana. „Zadání znělo, najděte něco na Rakušana. Šéf ho skutečně nesnáší,“ prozradil serveru jeden ze spolupracovníků premiéra a Rakušan tehdy zjistil, že je sledován.
Byla to jen spekulace, jejíž pravdivost nebylo možné ověřit. V dnešním světle působí trochu jinak, jakkoli nelze chování části představitelů STAN zlehčovat a dnes vede v hnutí k rozsáhlým personálním změnám.
Babiš stojí v čele těch, kdo požadují Rakušanovu rezignaci. „STAN je politická pobočka organizovaného zločinu a ve vládě musí skončit. Každému racionálně uvažujícímu člověku je to jasné. Bohužel to ale není jasné panu Rakušanovi, ani panu Fialovi.“
Odchod ministra Gazdíka nebyl podle Babiše známkou politické kultury, ale příkladem darebáka nachytaného na švestkách. „Rakušan je skutečnou hlavou hydry. Rakušan je člověkem, který organizovaný zločin STAN kryje z pozice ministra vnitra.“ Vláda prý uřízla naší zemi mezinárodní ostudu ještě před tím, než začne předsedat EU.
Mezitím se podobně vyjadřují další představitelé ANO. „Iniciovali jsme mimořádnou schůzi, která proběhne 7. července. Chceme vytvořit politický tlak, aby ministr vnitra ze své pozice odešel,“ uvedla předsedkyně klubu Alena Schillerová.
Tato politická prohlášení jsou působivá, pokud by je nepronášeli představitelé oligarchické struktury, jež vznikla z důvodu hájení osobních zájmů svého majitele. Na druhou stranu je jasné, že případný úspěch ANO v pražských volbách je hluboko pod rozlišovací schopností Andreje Babiše. Jeho prioritou je návrat k moci.
Nikdy neodstoupím
Hnutí ANO se nemůže divit, že mu bude stále připomínáno jejich vládnutí. Samo osm let nedělalo nic jiného, než že se vymezovalo vůči předchozím pravicovým garniturám.
„Já vám jenom chci říct, že nikdy neodstoupím. Nikdy. Nech si to všichni zapamatují. Nikdy,“ reagoval trestně stíhaný Babiš na podzim 2018 v době, kdy mu hrozila obžaloba z padesátimilionového podvodu.
Nikdo z horlivých poslanců ANO nevybízel svého šéfa k přijetí odpovědnosti (prý je to něco úplně jiného), a to i tehdy, kdy o jeho střetu zájmů dvakrát hlasoval Evropský parlament. Pokud nám někdo uřízl mezinárodní ostudu, byl to bývalý premiér. V Evropě má mizernou pověst a kvůli jeho byznysu se mění dotační pravidla.
Dnes odcházejí politici STAN kvůli kontaktům na kontroverzní osoby. Dosud však není jasno o plánovaném Babišově byznysu s uprchlým gangsterem Radovanem Krejčířem, od něhož chtěl údajně odkoupit pohledávku státního podniku Čepro za půl miliardy korun. O této transakci psala média před čtyřmi lety.
Babiš nevysvětlil ani vazby na Iva Rittiga. „Ahoj, na to, jak dlouho se známe a co máme spolu za sebou, bys nemusel plácat takové nesmysly. Čau, Ivo,“ vzkázal lobbista v dubnu 2014 Babišovi. Ten přiznal patnáctiletou známost, jež jistě nebude jen z tenisu.
Policejní čistky
Zato je jisté, že po policejních čistkách v roce 2018 dosadila Babišova vláda loajální lidi do čela bezpečnostních složek. Jako první byl po mediální skandalizaci odstřelen ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín, později rovněž kriminalizovaný policejní prezident Tomáš Tuhý.
Následovaly změny v čele Národní centrály proti organizovanému zločinu, jež vzápětí odložila Babišovy kauzy korunových dluhopisů a firmy Profrost. Čistky proběhly i ve vedení Krajského ředitelství hlavního města Prahy, pod které spadalo vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Nyní odložilo její reklamní větev s podezřením na daňové úniky Agrofertu.
Rakušanovi hnutí ANO měří jiným metrem, metodou podle sebe soudím tebe. Není stíhán a nejsou mu prokázány vazby na obviněné. Pokud by měl všeobecně platit princip odchodu „jen“ kvůli kontaktům na toxické osoby, v poslaneckém klubu ANO by nezůstal kámen na kameni. Nejde jen o Babiše, ale i o jeho pravou ruku Jaroslava Faltýnka, jenž přes řadu skandálů znovu kandidoval do sněmovny.
Pokud by teď ministr vnitra přistoupil na tlak opozice, nic by tím nevyřešil, a tlak na vyhození STAN z vlády by se jen stupňoval. Prvořadým cílem je rozklížit STAN, položit vládu, sestavit pokud možno ještě pod Zemanovou kuratelou úřednický kabinet a vypsat předčasné volby v příštím roce. To je scénář zaznívající i v justičních kuloárech.
Protikorupční revoluce 2.0
Hnutí STAN se octlo v krizi, kterou si musí vyřešit samo. Jak bude jeho reset úspěšný, ohodnotí voliči, stejně jako je především na něm, zda Rakušana podrží ve svém čele. Už jednou vedla „protikorupční revoluce“ k rozebírání politické scény na součástky a instalaci mafiánské oligarchické struktury, která si rozparcelovala stát. O tom, že dnes hrozí déjà vu, nelze pochybovat, a je také jasné, kdo by z toho profitoval.
Nejde jen o ovládnutí domácích mocenských pozic a beztrestnost představitelů ANO, ale i o geopolitické směřování. V současné vyhrocené situaci se mění priority. Západ se chce odříznout od závislosti na ruských surovinách, přetrhává vazby s Ruskem.
To se nezamlouvá Kremlu, ani jeho místní parlamentní a mimoparlamentní páté koloně. Pád Fialovy „nevstřícné“ vlády, podobně jak se už stalo v Bulharsku, by mohl znamenat pootočení kormidla zpět na Východ. To už ale nemá s kauzou komunálního rozměru nic společného.
