Čím budeme topit? Co může vlastně dělat česká vláda s vysokými cenami energií
Hlavním evropským tématem dneška je, jestli Rusko obnoví po plánované desetidenní údržbové odstávce plynovodu Nord Stream 1 dodávky do evropských zemí. Od toho se budou odvíjet nejen strategická rozhodnutí politiků, ale i ceny energií.
Odstávka Nord Streamu 1 byla v červenci i v minulosti pravidelnou záležitostí. Jenže výhrůžky Ruska o možném přerušení dodávek v reakci na to, jak Západ reaguje na válku na Ukrajině, mění situaci. Navíc když už od začátku dubna neproudí do Německa žádná surovina plynovodem Jamal, jenž vede přes Polsko. Zbývají tak pouze dvě další cesty, a to ukrajinské tranzitní plynovody (ty ale dodávají plyn pouze do některých zemí EU) a Turkstream (vede z Ruska do Turecka a pak do Bulharska, ale zvládá pouze necelých 20 procent objemu Nord Streamu).
Co to znamená, a jak by se tedy mohly vyvíjet ceny, pokud se situace dál zkomplikuje?
V médiích nyní hojně vystupuje jako „energetický expert“ Vladimír Štěpán. Jeho analýzy jsou nicméně směsicí výmyslů a polopravd. V nedávném rozhovoru pro Deník. cz například tvrdí, že se vysoké ceny plynu daly omezit, neboť Česká republika jako jediná země nemá napřímo smlouvu s ruským Gazpromem. „Kdybychom ji měli, dostávali bychom plyn třikrát levněji než na burze,“ říká. Jak je to ve skutečnosti?
Neveřejné smlouvy
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
