Senátor Goláň: Zastavení reklamní větve Čapího hnízda je výsměchem slušným lidem
Dozorový státní zástupce potvrdil rozhodnutí policie odložit případ podezřele objemné reklamy Agrofertu v areálu Čapí hnízdo. Senátor Tomáš Goláň považuje tento krok za jasnou snahu zamést kauzu pod koberec a chránit Andreje Babiše. Může ji ještě něco zvrátit?
Městské státní zastupitelství v Praze odůvodnilo, proč se žalobce František Partík ztotožnil se závěry detektivů pražské hospodářské kriminálky odložit reklamní větev kauzy Čapí hnízdo. Dali přitom přednost argumentaci advokátů Agrofertu a v gigantické propagaci Babišova holdingu za 272 milionů korun v odlehlém areálu farmy v Olbramovicích nevidí porušení zákona.
Dvojí praxe
„Ani rozsáhlé a časově náročné prověřování nedoneslo takové poznatky, které by pro potřebu dalšího postupu v trestním řízení dokládaly nezbytnou míru důvodného podezření z úmyslného jednání, které by naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby,“ uvedl Partík.
„Jako kruciální otázka, avšak problematická, se ukázala otázka určení rozsahu poskytnuté reklamy a následně ceny obvyklé (jejíž překročení však bez dalšího ještě nemusí dokládat podezření ze spáchání trestného činu),“ doplnil mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
To je jistě pozoruhodné vysvětlení, když finanční úřady jdou firmám tvrdě po každé koruně vynaložené na marketing či reklamní služby. Tuto praxi, kdy je kontrolována cena obvyklá i za tisícinásobně nižší výdaje, zná mnoho podnikatelů. Pokud se berňáku něco nelíbí, podává trestní oznámení.
Nic se nestalo?
To ovšem nebyl případ prvního podezření z nadhodnocené reklamy německé dceřiné firmy Agrofert Deutschland, jež předal české straně německý finanční úřad v Chemnitz už v roce 2014. Šetření Finančního úřadu pro Hlavní město Prahu nenašlo žádné pochybení a kauza v éře ministra financí Babiše tiše zmizela z povrchu světa.
Výraznější posun nenastal ani poté, kdy závažná zjištění o předražené či fiktivní reklamě přineslo vyšetřování evropského úřadu OLAF o tři roky později. Nekonaly se žádné okázalé policejní razie u desítek zadavatelů reklamních prací ze skupiny Agrofert, domovní prohlídky či odposlechy, jak bývá zvykem v jiných citlivých kauzách.
Policistům a žalobcům nepřišlo divné, že desítky milionů korun za propagaci byly proplaceny v době výstavby areálu. Partík se ztotožnil s posudkem společnosti Proscon, podle kterého postupoval Agrofert. Nevadilo mu, že byl vypracován zpětně, a že stejná firma dlouhodobě spolupracovala s holdingem při dalších sporných akcích.
Osvědčená firma
Jak zjistil portál Seznam Zprávy, Proscon vypracoval posudek ke kupní ceně akcií Čapího hnízda v době účelového vyvedení firmy z holdingu, za kterou ji za Babišovy peníze koupily jeho dvě starší děti a pozdější druhá manželka Monika.
Stejní znalci pomohli šéfovi ANO s podezřele výhodným prodejem 80 procent akcií firmy Profrost Agrofertu za šestinásobně vyšší cenu, než zbývající podíl manažerce koncernu Simony Sokolové odpovídající jejich tržní hodnotě.
Zvláštní je také Partíkovo vysvětlení, o co v areálu Čapí hnízdo šlo. „Z předložených posudků především vyplynulo, že na realizovanou reklamu není možné hledět jako na reklamu v úzkém slova smyslu, ale jako na speciální druh reklamy, a to na ,sponzoring.“
Ode dneška tedy může říci každá firma, jež nedoloží rozsah účetně vykázané reklamy, že nejde o úmyslné zvyšování nákladů s cílem krátit daně, ale o sponzoring? Partíka neznejistil ani další sporný fakt, že některé Babišovy firmy krátce po zaplacení reklamy zanikly. Jaký smysl pro ně měly miliony zaplacené za propagaci?
Pomáhat a chránit Babiše
Zastavení reklamní větve kauzy Čapí hnízdo ostře kritizoval senátor Tomáš Goláň, původní profesí daňový poradce. Před několika lety podal v této věci trestní oznámení.
„Vzhledem k tomu, že existuje znalecký posudek, který má policie i státní zastupitelství k dispozici již pár měsíců, kde je uvedeno, že reklama je předražena o 192 milionů korun, a že reklama neměla žádný ekonomický smysl, vidím to jako jasnou snahu a zametení celé kauzy pod koberec a jako jasné a účelové jednání, které má chránit přímo ing. Andreje Babiše,“ řekl Goláň Reflexu.
„I finanční správa k tomu dala jasné stanovisko, že se jedná o krácení daní. Ze své praxe znám naprosto totožné kauzy, kde byla reklama předražena v řádech statisíců, a ti lidé byli odsouzeni i bez znaleckých posudků. Tady je předražena o stovky miliónů a je k tomu i znalecký posudek, a nic se neděje. To je výsměch slušným lidem,“ uvedl.
Goláň odmítl i posudek dodaný Agrofertem. „Je to naprostý nesmysl. Ten posudek hovoří o reklamě, jejíž výše má být stanovena procenty z obratu. Nic takového v praxi nikdy neexistovalo a tento jmenovaný posudek Prosconu absolutně popřely i dřívější posudky Vítězslava Hálka, které má policie k dispozici již více jak čtyři roky.“
Co udělají Stříž a Bradáčová?
Případ může ještě hypoteticky zvrátit dohledové Vrchní státní zastupitelství v Praze Lenky Bradáčové nebo nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Vedení Městského státního zastupitelství v Praze je ovšem plně pod kontrolou Bradáčové, jelikož do jeho čela dosadila v roce 2016 svého člověka, Martina Erazíma. Přesouvala sem všechny kauzy spojené s Babišem a držela nad nimi jen dohled, ačkoli je mohla vyšetřovat sama.
První zádrhel se objevil při vyšetřování dotační větve Čapího hnízda, kterou dělal jiný vyšetřovací tým Pavla Nevtípila a dozorový žalobce Jaroslav Šaroch. Po nástupu ministryně Benešové Šaroch „změnil právní názor“ a všechny obviněné osvobodil.
Stíhání bývalého premiéra vrátil do hry nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, jenž ovšem později rezignoval. Konečné rozhodnutí poslat Babiše a jeho manažerku Nagyovou k soudu padlo po šestiletých průtazích až po sněmovních volbách, což nelze považovat za náhodu.
Tomáš Goláň příliš nevěří, že by do této kauzy zasáhla pražská žalobkyně. „Lenka Bradáčová se upíná spíše na své PR, než aby skutečně dělala řádně svou práci. Má perfektní přehled o všech kauzách, takže zcela jistě věděla i o tom, co se v této kauze chystá, ale nezasáhla.“
Senátor má naopak důvěru v nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. „Pokud se to dostane k němu, zcela jistě si myslím, že rozhodne správně. Tady nejde o situaci, že by v těch materiálech nebylo nic, o co by se policie mohla opřít, ba právě naopak. Je tam i velmi zajímavé podání vysvětlení bývalého šéfa farmy Čapí hnízdo, který tvrdí, že měl i obavu o své zdraví.“
Dopady čistek
Skandální kauza tedy zatím úplně nekončí. Může se opakovat situace z podzimu 2019. Záleží na Bradáčové a hlavně na Střížovi, jenž může hypoteticky zopakovat tah svého předchůdce Pavla Zemana. Nelze však také pominout, že byl loni jmenovaný vládou Andreje Babiše na návrh tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešové.
Pokud tento „ložený“ případ definitivně spadne pod stůl, ukáže to mnohé o současném stavu policie po čistkách vlády ANO v roce 2018 (včetně vedení pražské policie) a špiček státního zastupitelství, jež dokázaly často spojit společné zájmy s oligarchou z Průhonic.
