Babišova republika. Klička sem, klička tam a estébák dává branku
Tak ten pan Babiš je nevinný. Zjistila to po mnoha letech vyšetřování policie a vyšší orgány jí to potvrdily. Mohly jí to potvrdit už tehdy, ušetřilo by se na výdajích policie, ale zas by klesla (prý) důvěryhodnost vyšetřování. Léta odkladů, spánku v zásuvce a pobytu v záloze dá důvěru (prý) každému vyšetřování. Co páni rozhodnou hned, není (prý) kvalitní. Co dlouho čeká, než se zjistí pravda a nalezne zákon, kvalitní je.
Velká firma si za velké peníze objednala u malé firmy obrovskou reklamu. Malá firma si tím obchodem snížila ztrátu. Velká firma si výdaje dala do nákladů, čímž snížila daňový základ a dopustila se pro sebe výhodné ztráty a úspory na daních. Za obrovské náklady získala nepatrnou reklamu, která cílila asi jen na dělníky, kteří Čapí hnízdo stavěli. Malá firma naopak vykázala v rámci ztrát nějaký příjem.
Nic zlého se nestalo, protože cena za reklamu je věcí svobodné dohody obou firem. Nelze to hodnotit jako trestný čin ani v případě, že obě firmy vlastní tentýž pan Babiš. Podobně nemůže policie hodnotit účelnost reklamy, i to je věcí svobodného rozhodnutí smluvních stran.
Tak to také udělala policie. Je to přehledný návod pro ostatní firmy, jak legálně snižovat daně. Pokud se tato praktika, policií a státním zastupitelem uznaná, dostatečně rozšíří, brzy budou všichni platit jen minimální daně, aby se neřeklo a konečně se přiblížíme ke stavu, kdy se daně zásadně sníží, jak to slibuje vláda, která slib neplní, protože neví, kam dřív skočit. Nějakého hadrníka, který si pověsí na dveře moji královsky zaplacenou reklamu, najdeme každý. Má to jediný háček – neplatí náhodou tato praxe jen pro firmy pana Babiše? Nešly by za to jiné firmy na špalek daňového kata?
Pan Babiš tímto postupem může vyhrát každý proces, který ho čeká. Je to jak v hokeji, blafák, přihrávka, klička, ale ne každý dá branku. Důležité je, kam se právě dívá rozhodčí.
Tak v ČR vzniká za apatického přihlížení celé politické scény, všech soudů i veřejnosti, právní stát neprávního typu, v kterém právo je jen pro vybrané bohaté a mocné. Nazvat se to dá také estébácká demokracie. Estébáci vynalezli kdysi pilíř vší komunistické spravedlnosti, větu „hanobit republiku je možné i pravdou“. A podle ní jede se v Babišově republice dodnes. To jsme, my děti listopadu, nečekaly.
