Oheň v Českém Švýcarsku je vodou na mlýn klimatických hysterek. Fakta nepotřebují
Požár v Českém Švýcarsku se ještě ani pořádně nerozhořel a klimatičtí hysterici a hysterky už měli jasno, že za vše může lidmi zaviněná změna podnebí. Krásná ukázka toho, jak ti, kdo s oblibou označují své odpůrce za popírače tzv. vědeckého konsensu, tmáře a šiřitele dezinformací, sami bez skrupulí šíří své přesvědčení a vydávají je za nespornou pravdu bez jakýchkoliv věcných důkazů.
Les v Českém Švýcarsku začal hořet v neděli, na sociálních sítích se ale požár stal skutečným tématem až o dva dny později. To když pražští rozumbradové, kteří podle svého vlastního přesvědčení významně ovlivňují veřejné mínění, ucítili nad ranním lattečkem a avokádovým toastem kouř ze vzdáleného spáleniště. Na svých iPhonech projeli internet a měli jasno – lesní požár takového rozsahu nemohlo způsobit nic jiného než klimatická změna.
Novinář Jakub Zelenka (Twitter, 26. 7. 2022)
„Změnu klimatu si někteří Češi začnou uvědomovat, až jim shoří chaty.“
Mluvčí Čedoku Kateřina Pavlíková (Twitter, 26. 7. 2022)
„Jestli ještě někdo potřeboval wake-up call, tak ho snad dostal. Je čas vrátit životní prostředí do veřejné i politické debaty.“
Novinářka Apolena Rychlíková (Twitter, 26. 7. 2022)
„Nejde jen o to, že máme být opatrní v lese a chovat se odpovědně – jasně, ale je nutné zavádět politiky, které budou klimatickou změnu brát jako zásadní problém ve společnosti, který nás ohrožuje na každé úrovni.“
To, že po „budíčku“ pro ty, kdo neprojevují dostatečnou klimatickou úzkost, volá mimo jiné třeba i někdejší letitá mluvčí společností spjatých s leteckým průmyslem Pavlíková, lze považovat jen za úsměvnou drobnost – podle odhadů vypustí letadla do vzduchu ročně kolem 800 miliónů tun oxidu uhličitého.
Zajímavější a vzhledem k možnému vlivu na veřejné mínění ovšem je, o co takoví hlasatelé jediné možné pravdy svá tvrzení opírají. Na základě čeho automaticky spojují požár v Českém Švýcarsku s klimatickou změnou a snaží se tak o tomtéž přesvědčit veřejnost? Fakta byste hledali marně.
Prvotní příčina požáru
Zatím jsou vše jen domněnky. „Spekulovat o důvodech, proč začalo hořet, by zatím bylo předčasné,“ sdělil médiím třetí den požáru mluvčí krajských policistů Dan Vítek. Jako pravděpodobná se sice jeví verze, že les zapálil nejspíš někdo z turistů svou nedbalostí. Téměř jistě ale potrvá mnoho dní, či dokonce týdnů, než se tuto hypotézu podaří potvrdit (pokud vůbec). Zatím ještě požár není ani zdaleka uhašen, a vyšetřovatelé tudíž ani nemohli prohlédnout spáleniště, přesně ověřit prvotní ohnisko, vyslechnout případné svědky…
Podmínky pro šíření ohně
Argument, že k rozšíření požáru zhruba na 1000 hektarech pomohlo současné suché a horké počasí (v očích alarmistů jednoznačný důsledek klimatické změny), zní logicky. Pravdou je ale i to, že lesní požáry nejsou v Česku novinkou. Je to deset let, kdy na Hodonínsku oheň zachvátil skoro 200 hektarů lesa. Hluboko, hluboko v historii zase popisuje rozsáhlé lesní požáry zpráva Kanovníka vyšehradského k roku 1139: „Dne 19. července se zatměla obloha, neboť dým neobyčejně smrdutý se vznášel jako mlha a kouřilo se bez přestání dnem i nocí. Ta tma trvala tak celý týden.“
Co jako by všem dnešním věrozvěstům ničivých důsledků klimazměny unikalo, jsou hlasy některých starostů z okolí Českého Švýcarska. Ti upozorňují, že ideální podmínky pro masívní rozšíření požáru mohla způsobit příliš ochranářská, příliš zelená ideologie správců národního parku. Ti totiž v duchu nezasahování do přírodního koloběhu ponechali v lesích kvanta suchých stromů po kůrovcové kalamitě. „Za město jsme upozorňovali už před několika lety, že máme obavu z nebezpečí požáru. Opakovaně jsme vyvolávali jednání a říkali, že není otázka, jestli to chytí, ale kdy. A teď se to bohužel naplnilo,“ citovala tisková agentura například starostu Krásné Lípy Jana Koláře. Správa parku takovou kritiku odmítá.
Takže ještě jednou: Co nebo kdo požár zavinil? Co nebo kdo především přispěl k jeho rozšíření do mimořádných rozměrů? A jaké poučení z toho vyplývá do budoucna?
Pokud k sobě budeme poctiví, nezbývá nám než přiznat, že momentálně neznáme odpověď ani na jednu z uvedených otázek. Co by víc znesnadnilo šíření plamenů, a naopak ulehčilo práci hasičům – kdyby bylo chladněji a víc pršelo, nebo kdyby lesy nebyly plné kůrovcových souší? Odpovědi by po důkladném vyšetření a analyzování celého neštěstí měli dát odborníci. Pokud to vůbec bude možné zpětně jednoznačně říci. To, že se plno lidí snaží celou událost už od začátku automaticky spojovat s klimatickou ideologií (a nezřídka si tak přihřívat svoji ideologickou polívčičku), však může objasnění všech okolností jen zkomplikovat.
