Marek Stoniš: Když rostou potíže
Palác kultury, Praha. 10. září 1989. Tajná porada ekonomických pověřenců Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).
Slovo si bere zástupce Sovětského svazu, který reprezentuje největší trh RVHP, soudruh Kotěnočkin:
Kotěnočkin: „Soudruzi, v roce 1987 náš soudruh Gorbačov vyhlásil perestrojku socialistického trhu. A výsledky? Životní úroveň je horší než před ní, přestože perestrojka měla do našich životů vnést blahobyt. Do tří let jsme měli dostihnout prohnilý Západ a do sedmi imperialistickou ekonomiku USA. Jak mi vysvětlíte, že se to neděje!?“
Slovo si bere hostitel, soudruh Novák: „Já vím, že tím asi narážíte na zpožděné dodávky našich automobilů do Maďarska, Polska, Bulharska, Rumunska, NDR i Sovětského svazu, ale je třeba si přiznat, že váznou dodavatelsko-odběratelské vztahy. My nedostali od soudruhů z NDR dostatek gumy na výrobu stěračů. I u nás jsou kvůli nedostatku gumy pořadníky na auta.“
Do diskuse vstupuje Maďar, soudruh Guylani: „Szar ez az egész egyesület!“ (Tlumočník z maďarštiny se večer před zasedáním u Pinkasů tak ožral, že přišel o řeč.)
Bulhar Tudorov: „Tady, v zakládajících smlouvách RVHP, se píše, když v nějaké zemi bude něco chybět, země, kde to nebude, se s ní rozdělí. Dodejte do Bulharska auta!“
Polák Latowski: „Soudruzi, nalejme si čisté vodky: Tři roky po zahájení perestrojky je třeba konstatovat, že chybí všude všechno. My nemáme co jíst!“
Kotěnočkin mlátí do stolu: „Ale za to nemůže perestrojka, za to můžete vy, protože perestrojku nedodržujete!“
Novák mává šanonem: „Ano, já tady mám zprávu z odborného ekonomického ústavu, že nejde o potíže perestrojky, ale potíže růstu perestrojky. Rozumíte tomu rozdílu?“ (Vlažný potlesk v sále.)
O slovo se hlásí východní Němec, soudruh Schmiedmayer: „Soudruzi, mám potvrzení, že gum do stěračů jsme Československu dodali dostatek! Češi lžou! Naopak, oni nám nedodali silon, a nám vázne výroba záclon! Jsme za plánem!“
Kotěnočkin: „Soudruzi z NDR by si spíše měli hlídat, aby před perestrojkou neutíkali jejich občané do západního Německa. (Neklid v sále.) Ale útěky před perestrojkou nejsou předmětem našeho jednání, ty vyřešíme na velení Varšavské smlouvy příští týden. Vraťme se k potížím růstu.“
Rumun Popescu: „My perestrojku podporujeme. Ale došly nám peníze. Můžete nám nějaké poslat?“
Kotěnočkin. „Ano, včera z moskevské tiskárny cenin vyrazily do Bukurešti tři vlaky převoditelných rublů. Tiskneme jako diví.“
Popescu: „Posledně jsme zkusili za převoditelné rubly koupit obilí v Kanadě a smáli se nám tři dny v kuse.“
Kotěnočkin: „Západ je prohnilý, a proto nechce naši tvrdou měnu. Zkuste koupit obilí v Afghánistánu.“
Ticho v sále.
Novák: „Bulhaři nám dluží za uhlí, železo, ocel a pivo sedm miliard dolarů.“
Tudorov: „Nic nedlužíme. A ta částka taky nesedí!“
Schmiedmayer vytahuje pistoli: „Tady někdo řekl slovo dolar?!“
Guylani: „Perestrojka? Ez az egész asszociáció haszontalan. Jön a felkelés, leromboljuk a kommunizmust, és a világot Isten és Magyarország uralja. Emlékezz Orbán névre. Akkor is meg fogsz lepődni. Elmegyek, ennek semmi értelme!“
Guylani odchází ze sálu. Doprovází jej hluk a křik. Dochází k blikání zářivek a nakonec jejich celkovému zhasnutí v sále.
