Stát odškodnil Parkanovou. Bradáčová a Mazánek by měli nést odpovědnost
Ministerstvo spravedlnosti se omluvilo Vlastě Parkanové za nezákonné stíhání a vyplatilo jí odškodnění 1,6 miliónu korun. Desetileté bezpráví odnesla poškozeným zdravím. Vyšetřovatel Jiří Mazánek a vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová neprojevili žádnou empatii a dodnes nepřipouštějí chybu.
Informaci o konečném účtu za blamáž policie a Vrchního státního zastupitelství v Praze v kauze letounů CASA přinesl web Česká justice. Úředníci resortu při posuzování peněžité kompenzace konstatovali, že dosud nikdy neřešili tak masivní zásah do osobní a pracovní sféry žadatelky.
Omluva a satisfakce
„Ministerstvo spravedlnosti tímto JUDr. Vlastě Parkanové vyslovuje omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení jejího trestního stíhání,“ zní oficiální omluva státu.
Finanční satisfakce byla Parkanové vypočítána za nemajetkovou újmu a neúměrnou délku trestního řízení. Stres vyvolaný hrozbou až desetiletého vězení jí způsobil závažné psychické problémy. „Měla jsem fáze, kdy jsem nemohla mluvit a nemohla jsem nikam chodit. Pomohla psychiatrie a psychofarmaka,“ přiznala nedávno.
Kauza údajně předraženého nákupu čtyř armádních letounů CASA začala v roce 2012. Vyšetřovatelé protikorupční policie v čele s plukovníkem Jiřím Mazánkem požádali sněmovnu o vydání bývalé ministryně obrany.
Parkanová byla spolu s podřízeným ředitelem sekce vyzbrojování Jiřím Staňkem viněna z toho, že připravili stát o zhruba 800 milionů korun. Škoda měla vzniknout tím, že si nenechali udělat znalecký posudek, který by je prý mohl upozornit na předražení této transakce.
Pochybný posudek
Návrh na obžalobu Parkanové a Staňka podal dozorový vrchní státní zástupce Jan Kořán v roce 2015. Jednalo se o exemplární případ populárního tažení proti vysoce postaveným politikům a zřejmě i proto se v něm často mediálně angažovala Kořánova nadřízená Lenka Bradáčová.
Policisté vycházeli ze znaleckého posudku, zadaného bez výběrového řízení české pobočce společnosti American Appraisal. Její důvěryhodnost snižovaly výhrady, že neměla bezpečnostní prověrku a nemohla znát skutečnou konfiguraci vojenské části letounů CASA.
Řídí ji Jiří Krch, jenž koncem osmdesátých let působil jako důstojník Státní bezpečnosti na centrále I. správy Ministerstva vnitra. Tato správa prováděla v době komunismu rozvědnou činnost v zahraničí ve prospěch Československa a sovětského bloku. Krch přiznal, že ho „Státní bezpečnost školila“.
Dodnes zůstává nejasné, proč se plukovník Mazánek obrátil právě na tuto firmu, a jak je možné, že nevadila ani žalobcům. Oprávněnost námitek k jejímu posudku potvrdili v průběhu soudního řízení další oslovení znalci. Soud jim nakonec dal za pravdu a oba obžalované zprostil viny.
„Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že posudek předložený obžalobou je metodicky a věcně nesprávný a ve své podstatě nepřesvědčivý. Postrádá erudici, kterou by bylo možné od ústavního znaleckého posudku očekávat,“ stojí v rozsudku.
Zásadní pochybení žaloby
Soud vyslovil přesvědčení, že stanovení ceny obvyklé je u takového zboží nemožné a nerozporovaly ji ani resortní komise.
„Je nejasné, jakým způsobem to vlastně měli učinit, neboť takové zboží nebylo v ČR dosud obchodováno a získat materiály od cizích států je nemožné s ohledem na obchodní tajemství, ale i z pohledu bezpečnostního,“ uvádí soud.
Dále konstatoval, že „nebylo shledáno žádné pochybení, které by mohlo založit trestní odpovědnost. Nebyl zjištěn ani vznik škody, což rovněž musí vést k závěru ohledně nenaplnění jakékoli skutkové podstaty trestného činu“.
Tvrdě také zkritizoval práci obžaloby. Vlasta Parkanová podle něj „zažila příkoří, jehož umocňování nepodloženým dovozováním motivů soud hodnotí jako zásadní pochybení, ke kterému zřejmě státní zástupce přikročil, aby podpořil své tvrzení o úmyslném zavinění obžalovaných“.
Bradáčová se ovšem nevzdávala a snažila se apelovat na nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, aby podal mimořádný opravný prostředek k Nejvyššímu soudu. Stříž se však letos v lednu k její nelibosti rozhodl dovolání nepodat. Akceptoval závěry soudů a ukončil tím vleklý a ostře sledovaný případ.
Omluva státu a finanční odškodnění jsou závěrečnou tečkou ostudné kauzy, jež se stala mementem „protikorupční revoluce“. Pokud by ale někdo očekával, že viníci nezákonného postupu uznají chybu, velice by se mýlil.
Trváme na svém
„Já se domnívám, že to trestní stíhání bylo důvodné, a domnívám se, že mělo být podáno dovolání. To, že se s ním pan nejvyšší státní zástupce neztotožnil, to je jeho individuální rozhodnutí,“ uvedla v květnu Bradáčová. Rozhodnutí Stříže nepovažuje za správné a nadále operuje soudně rozcupovaným posudkem podivné firmy.
Očištění Parkanové se zařadilo mezi její další fiaska ve sledovaných kauzách, kam patří privatizace OKD, nebo údajné tunelování pražského dopravního podniku. V obou případech byli všichni obžalovaní zproštěni viny.
Podobně na pravomocný verdikt reagoval hlavní vyšetřovatel Mazánek, jenž mezitím po čistkách vlády ANO v policii povýšil v srpnu 2018 na ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu. Mimochodem krátce po jeho nástupu byly zastaveny kauzy korunových dluhopisů Agrofertu a podezřelého prodeje Babišovy firmy Profrost.
„Při vší úctě k pravomocnému rozsudku soudu, za mě byly vždy splněny zákonné podmínky stíhání,“ řekl v únoru Mazánek a dokonce dodal, že „rozhodnutí soudu v kauze CASA nebere jako svoji prohru“.
Arogance obou činitelů bere dech. Možná by stačilo říct jen „promiňte, chápeme vaše pocity z deseti zmařených let a je nám to líto“. To nezaznělo a nezazní. Bradáčová a Mazánek se zachovali jako nemilosrdné nástroje zvůle policejně-prokurátorské mašinérie. Měli by vyvodit odpovědnost a svoje funkce opustit.
