Daně porostou. Ale nemusí to být ty z příjmu
Nejvyšší odborář pléduje za snížení mezd a liberální ekonom za zvýšení daní. Žijeme dobu plnou paradoxů. Předseda ČMKOS Josef Středula si takto v televizní debatě u Václava Moravce notoval s předsedou Národní rozpočtové rady Mojmírem Hamplem. Středem kritiky bylo zrušení superhrubé mzdy, které vedlo k razantnímu snížení daní zaměstnanců a výpadku na výběru daně z příjmu ve výši kolem sto miliard korun.
Pro informaci prezidentskému kandidátu Středulovi můžeme spočítat, že návrat k původní výši zdanění by u člověka s hrubým platem 40 000 a dvěma vyživovanými dětmi znamenal pokles čistého platu z 35 297 korun na 32 514 Kč. To asi není úplně nejlepší nápad pro tuto inflační dobu, pokud nechceme mít plný Václavák i Letnou dnes a denně.
Středula samozřejmě neopomněl dodat, že by to měli platit ti s vyššími příjmy, ale čtyřicet tisíc není tak málo a lidí se stotisícovými platy rozhodně není tolik, aby nápravu rozpočtu sami utáhli. Mimochodem námi zmíněný člověk nyní odvádí na zálohách na daň z příjmu legračních 303 korun. Navíc pokud by chtěl náš odborář počítat s kritizovanou nedostatečnou progresí zdanění a porovnávat ji se zahraničím, musel by započítat i sociální a zdravotní odvody, jejichž výnos je zhruba devítinásobní oproti příjmové dani. Tyto odvody nejsou jen extrémně vysoké, ale i extrémně solidární.
Zatímco v zahraničí se odvádí částka jen do jeden a půl až dvojnásobku průměrného platu, v Česku se takto zdaňuje v případě zdravotní daně úplně všechno a u důchodové je strop na čtyřnásobku průměrné mzdy. Ve zdravotnictví je plnění zcela nezávislé na částce zaplacené za pojištění, penze pak na výši příspěvku závisí zcela minimálně a tato závislost dále klesá.
To, že vracet zdanění příjmů na úroveň před posledním snížením není v této době dobrý nápad, samozřejmě nic nemění na tom, že veřejné finance jsou v tragickém stavu a řešení se bez zvýšení daňové zátěže neobejde. Nepochybně jsou k diskusi majetkové daně, třeba z nemovitostí, které jsou ve srovnání s vyspělými státy u nás naprosto zanedbatelné. Ale řeč by mohla být i o DPH, návratu silniční daně a možná i některých daních spotřebních. Ale především to vše musí začít šetřením výdajů, které se, bohužel, nekoná. A to je to, co lze současné vládě vyčítat oprávněně a hodně nahlas.
