Motorista je dojnou krávou státního rozpočtu. OPEC ukázal, že nám nepomůže, naopak ropu zdraží
Zatímco Evropa neustále přemýšlí, jak by to udělala, aby zlevnila ceny energií, zbytek světa to tak nemá. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem se tento týden dohodli, že sníží produkci ropy o dva miliony barelů denně. To znamená, že se budou snažit o to, aby ropa zdražila na úroveň, kde byla v létě. Cena ropy pochopitelně ihned zareagovala. Začala růst. Není sice tam, kde byla v červnu, kdy se pohybovala nad 120 dolary za barel, ale už se blíží 90 dolarům, kde byla naposledy v polovině září. To se pochopitelně propíše i do cen pohonných hmot. Budou dražší.
Z pohledu trhu bylo snížení produkce o dvě miliardy překvapivé. Byl to šok, protože všichni vědí, jak moc jde nyní Evropě a USA o to, aby byly energie levné. Západ tím dostává od OPECu facku. Tohle není spojenecké gesto v době, kdy se Evropa chystá na embargo ruské ropy. Rusové si nemohli nic víc přát. Když budou mít menší možnosti odbytu, sníží svou těžbu a těžbu sníží i jeho konkurenti. Cena ropy tak vzroste a to, co Rusové prodají mimo Evropu, prodají dráž.
Zatímco Evropa na rozhodnutí OPEC nikterak okamžitě nezareagovala, Američané se již nechali slyšet, že budou muset snížit svou závislost na ropě ze zemí OPEC. OPEC se přitom velmi zvláštně omlouvá tím, že tvrdí, že mu nejde o návrat ceny nad 100 dolarů, ale o stabilizaci trhu. To je podle mě jen výmluva.
Zpráva o ceně ropy je nepříjemná nejen proto, že vidíme, že nás země OPEC během energetické krize nechají na holičkách, ale i tím, že se tím zvyšuje strach z inflace. Drahá ropa inflaci přiživí a projeví se nejen v dopravě, ale v celé ekonomice.
Benzín bude dražší nejen kvůli ropě, ale i vyšším daním
Situace se komplikuje i tím, že koncem září skončilo u benzínu dočasné snížení spotřební daně o korunu padesát. Ceny benzínu proto v posledních dnech opět rychle rostou. U nafty se daň nemění. Majitelům benzínových aut nezbývají než oči pro pláč. Budou jezdit draho.
Vysvětlení je jednoduché. Ministerstvo financí vyčíslilo, že dočasné snížení spotřební daně stálo státní rozpočet 4,2 miliardy korun. Jinými slovy, tolik motoristé v posledních měsících ušetřili.
Politici se však bojí prázdné státní kasy, a proto rozhodli, že řidiče benzínových aut už podporovat nebudou. Naftové řidiče ale dále nižší daní podpoří. Argumentují tím, že naftové vozy používají přepravci a že by s vyšší daní nebyli v mezinárodním porovnání konkurenceschopní. Nafta tak bude mít sníženou daň až do konce roku 2023. A hádejte, na kolik to stát vyjde? Podle propočtů ministerstva financí to bude stát 9,6 miliard korun.
V minulém týdnu mě inspiroval německý ministr financí tím, že řekl, že by vláda neměla vydělávat na válce na Ukrajině. Kvůli válce jsou přitom letos ceny pohonných hmot výš, než bývaly v předešlých letech. A vláda na vyšších cenách pohonných hmot vydělává skrze vyšší DPH. To, že dočasně snížila spotřební daň, jen zisk státu mírně krotilo. Domnívám se, že by snížená sazba měla zůstat nejen u nafty, ale i u benzínu. To by brzdilo inflační tlaky v ekonomice a motoristé by se nemuseli cítit jako oslíčci, kteří se stále jen otřásají.
Místo aby stát neustále hledal, kde zvýší daně, měl by hledat, kde sníží výdaje. Prostor pro úspory je. Stále platí, že v posledních letech přibylo mnoho státních zaměstnanců. Když to stát dříve zvládal bez nich, zvládl by to i teď. Já jsem zastáncem malého státu.
Autor je hlavní ekonom investiční skupiny CFG
