Marek Stoniš: Doba seznamů, dezinformátorů a nepřátel státu
Jistý Pirát vytvořil seznam českých proruských dezinformátorů. Rozsáhlá tabulka, čítající téměř sedm set profilových účtů na sociální síti Twitter, mu zjevně zabrala hodně času. Ale jak známo, čas pro lidi, které udržuje při životě nenávist, nehraje roli.
Ve společnosti mnoha ctihodných spoluobčanů, ale i zjevných bláznů i anonymů se na jeho seznamu objevilo i jméno autora těchto řádků. Přátele, kteří mi odkaz na pirátský seznam nepřátel státu poslali a ptali se mě, co s tím budu dělat, jsem chtěl původně odbýt nesmrtelnou hláškou z Pelíšků: „To muselo dát práce, přitom taková blbost.“ Ale je to složitější.
Vždy, když čtu, že se vytvářejí jakési seznamy nepohodlných lidí, kteří vznášejí nevhodné otázky a házejí granáty do řečiště oficiální propagandy, vzpomenu si na staré dobré proskripční seznamy nepřátel státu, které vznikaly už za diktátora Sully ve starém Římě. Proskribovaným byly zabavovány majetky, beztrestně mohli být vražděni nebo v nejlepším případě vyhnáni z Říma. Což lidem ze seznamu Piráta, jejž zde nebudu jmenovat, protože jeho jméno není hodno našeho drahého papíru, samozřejmě nehrozí. A nebudu psát ani to, že „zatím“.
Problém je jinde: Současná veřejná debata je kvůli nemoci covid-19 a válce na Ukrajině natolik vyhrocená, že tvůrcům novodobých proskripčních seznamů hraje do karet. Mimo jiné proto, že Ivan Bartoš, stranický šéf onoho proskripčního Piráta, je místopředsedou vlády, který se hlásí k boji s „dezinformacemi“, a další místopředseda vlády a ministr vnitra Rakušan zakládá celé oficiální útvary, pro něž jsou seznamy nepřátel státu hlavní pracovní pomůckou. A mezitím se ukazuje, že slavní vládou označovaní dezinformátoři měli někdy pravdu a ti, co někdy šířili lež, velvyslancují, případně se topí v přízni a penězích státu, univerzit a „odborných komisí“, aniž se za své nedávné lži aspoň omluvili. O odpovědnosti ani nemluvě.
Veřejná debata se dále – až na čestné výjimky – vulgarizuje a dala by se smrsknout do jednoduchého dialogu: Nesouhlasíš s námi? Souhlasíš s Putinem! Ne, nepodporuji Putina, ale pouze si dovoluji nesouhlasit s vámi.
Má se smysl těmto urážkám bránit a vysvětlovat, že se nezakládají na jakémkoliv reálném základě?
Sám jsem přemýšlel, jestli se mám proti zařazení na bizarní „proruský“ seznam ohradit, přece jen reprezentuji časopis a lidi, s nimiž společně vyrábíme obsah, který za proputinovský nemůže nikdo označit ani v nejzběsilejším pirátském snu. Ale neučiním to. Pokud do tohoto typu defenzívní debaty vstoupíte, zvítězit nelze. Jen se zasvinit od argumentačních exkrementů protistrany.
Pokud se tedy ona hrbatá pirátská duše, smolící s vyplazeným jazykem excelovské tabulky nepřátel státu, v tomto úvodníku poznala, což předpokládám, když mé texty sleduje a má mě na seznamu, vyzývám ji, ať se staví v redakci. Mám pro ni připraven svůj seznam. Čeho? Koho?
Uvidí.
A vám, milí čtenáři, následně podám zprávu.
Text vyšel také jako úvodník nového Reflexu >>>
