Insolvenční řízení Sberbank aneb Jak obce (ne)utopily naše peníze v ruských vodách
Ruské Sberbank odebrala na jaře Česká národní banka bankovní licenci, protože dlouhodobě nebyla schopna plnit závazky vůči svým věřitelům. Bankovní služby u ruské Sberbank přitom využívaly stovky obcí, měst a krajů. Odhaduje se, že ve Sberbank mohly mít uloženo až 6 miliard korun. Přijdou obce o všechny své uložené peněžní prostředky? Jakým způsobem obce s “našimi” penězi nakládaly?
Ve čtvrtek 6. 10. 2022 proběhlo v rámci insolvenčního řízení Sberbank CZ přezkumné jednání a na něj navazující schůze věřitelů. Vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z nejvýznamnějších insolvenčních řízení v historii českého soudnictví jak počtem věřitelů, tak výší přihlášených pohledávek, provázely jednání u Městského soudu v Praze organizačně-technické problémy – zjednodušeně řečeno, soud nebyl na takovou návštěvnost připraven.
Schůze věřitelů měla na programu klíčový bod – volbu stálého věřitelského výboru, který bude dohlížet na činnost insolvenční správkyně JUDr. Lužové, a mít tak značný vliv na průběh celého řízení. Co se týče hlasování na schůzi věřitelů, insolvenční zákon stanoví, že na každou jednu korunu pohledávky připadá jeden hlas. Garanční systém finančního trhu (GSFT) má tak se svojí enormní pohledávkou vůči Sberbank ve výši zhruba 27 miliard korun nejvíce hlasů, a je tak velice obtížné jej přehlasovat. Věřitelský výbor (GSFT, Česká národní banka a společnost Stema-Tech) byl tedy zvolen přesně dle návrhu GSFT.
Přestože se několik věřitelů včetně zástupců obcí, měst a krajů, snažilo o úpravu způsobu hlasování v rámci schůze věřitelů či o odejmutí hlasovacích práv GSFT, což by mělo velký vliv na obsazení věřitelského výboru, soud veškeré takové návrhy zamítl. Obce, města ani kraje tak nebudou mít ve věřitelském výboru své zástupce, a to ani přestože například kraj Vysočina má vůči Sberbank pohledávku kolem 2,4 miliardy korun.
Majetková podstata Sberbank činí zhruba 68 miliard korun. Hodnota přihlášených pohledávek je pak asi 60 miliard korun. Mám se tedy obávat o své prostředky, když mám účet u Sberbank? Ne, pokud nejste starosta obce nebo hejtman kraje. Věřitelé se v insolvenčním řízení Sberbank dělí do tří skupin, v první skupině jsou pohledávky GSFT, v druhé skupině jsou fyzické osoby a malé a střední podniky a ve třetí skupině pak kraje, obce a velké společnosti. Jako fyzická osoba s účtem u Sberbank spadnete do první, případně do první a druhé skupiny věřitelů – dostane se na vás tedy mezi prvními. Pravděpodobně jediná skupina, které reálně hrozí, že přijde o své peníze uložené ve Sberbank, je třetí skupina věřitelů, tedy obce a kraje – správci veřejných peněz. Není se tedy čemu divit, že obce, města i kraje mají obavy z toho, že své peníze už neuvidí.
Jak je možné, že obce a kraje mají tolik peněz ve Sberbank?
Dle zákona jsou obce povinny mít od roku 2013 zřízený účet u České národní banky. Zákon však, možná i s ohledem na omezenou nabídku bankovních služeb České národní banky, obcím umožňuje převést peněžní prostředky na účty vedené u jiných bank. Obce proto ve valné většině využívají i klasické komerční banky. To, jakou banku si obec zvolí, podléhá pravidlům o zadávání veřejných zakázek. Zpravidla přistupují obce k ukládání svých finančních prostředků s ohledem na diverzifikaci a nemají pouze jeden účet u jednoho bankovního poskytovatele. Jak jsme se však mohli přesvědčit v insolvenčním řízení Sberbank, ne všechny obce a kraje tak postupují. Při výběru poskytovatele bankovního účtu musí být dodrženy základní zásady, jako je transparentnost a přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace. To vše samozřejmě za dodržení povinnosti nakládat s majetkem obce s péčí řádného hospodáře. Pokud tak v minulosti obce vyhlásily výběrové řízení na poskytovatele bankovních služeb a Sberbank předložila nejvýhodnější nabídku, nemohly obce odmítnout se Sberbank uzavřít smlouvu jen proto, že se jednalo o původem ruskou banku. V takovém případě by se totiž jednalo o porušení zásad zadávání veřejné zakázky – zejména diskriminace.
Otázkou zůstává, na kolik měly obce, města a kraje možnost zohledňovat při výběru banky i politickou situaci. Své osobní politické smýšlení, tak jako subjektivní názory zastupitelé do výběru bankovního poskytovatele reflektovat nesmí, neboť neexistuje zákonný rámec, který by to zakotvoval. Nebylo ani možné předvídat politickou situaci včetně invaze na Ukrajinu, navazující sankce a tím způsobený úpadek Sberbank CZ. Z tohoto pohledu nelze mít obcím za zlé, že si jako banku zvolily právě tu s nejvýhodnější nabídkou. Naproti tomu každý, kdo spravuje nebo investuje určité peněžní prostředky, ví, že základním pravidlem je diverzifikace, tedy rozložení rizika mezi několik dílčích vkladů. Osobně proto nechápu, proč některé obce vsadily vše na jednu kartu a téměř veškeré své zdroje uchovávaly v jedné bance.
Insolvenční správkyně JUDr. Lužová chce nyní postupovat zpeněžením majetkové podstaty Sberbank, a to v co nejrychlejším možném čase. Nejnovější informací je, že JUDr. Lužová bude o prodeji úvěrového portfolia Sberbank v hodnotě asi 50 miliard korun jednat výhradně s Českou spořitelnou. Ta měla údajně učinit takovou nabídku, která by spolu s dostupnou hotovostí a předpokládaným výtěžkem ze zpeněžení ostatních aktiv Sberbank CZ pokryla pohledávky Garančního systému finančního trhu, fyzických osob a malých a středních podniků v plné výši. Věřitelský výbor jednání s Českou spořitelnou posvětil, schválit případný odkup pak musí i insolvenční soud. Otázkou zůstává, jak vysoké bude uspokojení věřitelů ve třetí skupině, samotná insolvenční správkyně spekuluje nad 90 %, což se mi zdá i vzhledem k tomu, že majetková podstata převyšuje přihlášené pohledávky, jako realistické. Vše bude ale záležet na parametrech nabídky ze strany České spořitelny.
Autorka je právnička
