Válečná daň je jen první z mnoha daní za blbost, které nás čekají
Válečná daň z neočekávaných zisků dostala v úterý večer zelenou a čeká ve sněmovně jen na schválení ve třetím čtení. Piráti přestali strašit s retroaktivitou, kdy měla daň platit už na letošní zisky, akcie dotčených firem se na burze zotavují a akcionáři i analytici bank či ČEZ dál naříkají nad znejišťováním investorů, chaosem a ohrožením budoucích investic i dopady na spotřebitele.
Ne, že by neměli pravdu, ale vláda prostě potřebuje někde vzít peníze na dotování cen energií a ty tři roky pro ně nebudou až takovou katastrofou. Jenže tři roky bude trvat daň, podle toho, jak je zákon nastaven. Ale potřeba dotovat lidem energie bude v evropských zemích už napořád. Jen to mělo přijít postupně a později. Putinova agrese jenom trhla oponou a my to můžeme podrobně vidět.
Drahá energie je cílem klimatické politiky od samého počátku. Green deal dokonce počítal dva roky před válkou s dotacemi domácnostem a měl na to být vytvořen zvláštní evropský fond plněný společnými půjčkami EU. Ty ale budou muset samozřejmě daňoví poplatníci zase splácet. Průmysl má zase před ztrátou konkurenceschopnosti na domácím trhu chránit systém uhlíkových cel.
Představa, že energetika postavená na obnovitelných zdrojích bude levná, je naivní omyl. Dnes je oslavováno, jak se při současných cenách vyplatí soláry a větrníky, a zamlčuje se, že jsou stále postaveny na dotacích a do jejich ceny se nezapočítávají zdroje na vyrovnávání výkyvů v jejich výrobě. Kdybychom seriózně připočetli i náklady na vodíkové technologie pro skladování této energie mimo její sezónu, budou ceny vyšší než současné.
Stále také platí plán EU zvýšit zdanění zemního plynu pro vytápění domácností na úroveň, která odpovídá motorové naftě či benzínu, tedy mnohonásobně. Dnes se konají konference, jak lze zajistit vytápění tepelnými čerpadly a solárními panely. Ale bez dotací je to stále pro většinu obyvatelstva zcela neúnosné. Zatížení dopravy všeho povolenkami je už také v běhu a tím zdraží všechno, co potřebujeme k životu.
Výsledky této politiky jsou dávno viditelné. Energie v Evropě byla nejdražší na zeměkouli dávno před válkou a ani po ní se nic nezmění. Spíše se to bude rychle zhoršovat, protože vůle k revizi chybné politiky prostě nejen není, ale tato politika se ještě vyostřuje.
A tak nové daně na nejrůznější kompenzace podobné nyní prosazované windfall tax jsou evropským osudem. Stejně jako to, že se zde už nevyplatí investovat a vytvářet nová pracovní místa. Nejprve v průmyslu a pak i jinde. A společnost bude chudnout. Na klimatu se pak nezmění vůbec nic, protože ve světě se už nikdo, kdo by takto ničil vlastní ekonomiku, nenajde.
