Smí stíhaný Babiš kandidovat na prezidenta? A může si udělit milost? Čtěte právní analýzu
V souvislosti s nedávno oznámenou kandidaturou Andreje Babiše na úřad prezidenta dochází k situaci, která se u nás dosud nestala. Andrej Babiš jako prezidentský kandidát je totiž obžalován z účasti na dotačním podvodu a pro tento trestný čin je také aktuálně vedeno soudní řízení, které pravidelně v právní kanceláři Kučera & Associates sledujeme a pro Reflex komentujeme.
Mnoho lidí si nyní klade otázku, co se vlastně stane, pokud Andrej Babiš bude skutečně zvolen prezidentem. Bude jeho trestní stíhání zastaveno? Může sám sobě udělit milost? Je vůbec možné, aby trestně stíhaný člověk zastával úřad prezidenta či na něj kandidoval? Odpovědi na tyto otázky najdete na následujících řádcích.
Může trestně stíhaný člověk kandidovat?
Nejprve je třeba si položit otázku, zda Andrej Babiš může vůbec jako obžalovaný kandidovat na prezidenta. V České republice platí tzv. zásada presumpce neviny. Jedná se o jednu ze základních právních zásad, která zakotvuje povinnost hledět na obžalovaného v rámci trestního řízení jako na nevinného, dokud není pravomocně rozhodnuto o jeho vině.
Na Andreje Babiše je tedy nutno nahlížet jako na nevinného do doby, než bude případně o jeho vině rozhodnuto pravomocně. Tedy i za situace, kdy by soudce rozhodl o jeho vině do konce roku a Andrej Babiš podal proti odsuzujícímu rozsudku odvolání, bylo by nutno na něj nahlížet jako na nevinného až do doby rozhodnutí odvolacího soudu.
Vzhledem k tomu, že nelze očekávat, že by odvolací soud rozhodl před konáním prezidentské volby, je téměř jisté, že z pohledu práva bude v době volby Andrej Babiš bezúhonným kandidátem.
Závěrem je však nutno také dodat, že Andrej Babiš by mohl (teoreticky) kandidovat i jako pravomocně odsouzený, neboť podmínka bezúhonnosti není podmínkou pro kandidáta. Dle Ústavy může být prezidentem zvolena každá osoba, která je volitelná do Senátu.
Žádná zvláštní kvalifikace zde tedy není potřeba, a prezidentem tak může být zvolen kdokoliv, kdo splní následující 3 podmínky:
- má státní občanství ČR,
- má věk alespoň 40 let a
- má aktivní volební právo.
Jednoduše řečeno, v České republice může platně kandidovat (a být také zvolen) nejen člověk, který je trestně stíhaný, ale dokonce i člověk pravomocně odsouzený. Ani odsuzující rozsudek v kauze Čapí hnízdo tedy nemůže Andreji Babišovi zabránit v případném zvolení.
Co se stane s kauzou Čapí hnízdo, pokud bude Babiš prezidentem?
Jak je uvedeno výše, do prezidentské volby může být vynesen prvostupňový rozsudek. Lze nepochybně očekávat, že v případě odsuzujícího rozsudku bude Andrej Babiš podávat odvolání. Zároveň není reálné, aby odvolací soud o odvolání rozhodl před prezidentskou volbou, a v době prezidentské volby je tedy téměř jisté, že Andrej Babiš bude považován za bezúhonného s ohledem na zásadu presumpce neviny.
Co se však bude dít, pokud bude Andrej Babiš odsouzen (v 1. stupni), podá odvolání a následně bude zvolen prezidentem?
Tuto situaci řeší Ústava zcela v jeho prospěch, neboť prezidenta po dobu výkonu funkce není možné trestně stíhat. Byla by zde tedy dána překážka, pro kterou není možné v trestním řízení pokračovat, a trestní řízení by se tedy přerušilo.
Přestože se u části odborné veřejnosti objevují i názory, že takové přerušení je trvalé, my se domníváme, že není možné ani smyslem, ani textací čl. 65 Ústavy takový výklad dovozovat, neboť zde je zřejmé, že se jedná o imunitu dočasnou, což mimo jiné plyne z výrazu „po dobu výkonu funkce“. Platí to samozřejmě pro činy, které spáchal před vznikem mandátu.
Pokud bude tedy Andrej Babiš v prezidentské volbě úspěšný, bude mít od trestního stíhání minimálně na 5 let pokoj. Zároveň bude moci oprávněně tvrdit, že je bezúhonným prezidentem, a to právě s ohledem na zásadu presumpce neviny. Hrozby vězení se zvolením však nezbaví, neboť po skončení jeho funkčního období bude možné trestní stíhání obnovit.
Může sám sobě prezident Babiš udělit milost?
Pokud tedy bude Andrej Babiš zvolen prezidentem, lze očekávat, že jeho trestní stíhání bude přerušeno po dobu výkonu funkce. On pak bude vykonávat funkci s vědomím, že po skončení mandátu může být jeho trestní stíhání obnoveno (dojde-li např. k odsouzení paní Nagyové) a může mu hrozit vězení (např. bude-li paní Nagyové uložen nepodmíněný trest odnětí svobody).
Jednou ze zvláštních pravomocí prezidenta je však udělení milosti.
Existují 3 druhy milosti:
- abolice je forma milosti spočívající v nařízení prezidenta, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo;
- agraciace je forma milosti spočívající v odpuštění nebo zmírnění dosud nevykonaného trestu;
- rehabilitace je forma milosti spočívající v zahlazení účinků odsouzení.
V případě Andreje Babiše a kauzy Čapí hnízdo tak nejvíce připadá v úvahu první z výše jmenovaných milostí.
K platnosti abolice však prezident dle Ústavy potřebuje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Vláda pak dle Ústavy za takové rozhodnutí rovněž odpovídá.
Nedojde-li však k pádu současné vlády, lze důvodně předpokládat, že případný návrh na udělení abolice vlastní osobě ze strany Andreje Babiše nebude přijat, resp. že předseda vlády odmítne takovou abolici podepsat. Pokud by však v budoucnu došlo k výměně na postu předsedy vlády, je zde teoreticky možné, že k udělení abolice dojde, neboť čistě technicky je takový postup možný. Za trvání případného prezidentského mandátu Andreje Babiše přitom proběhnou minimálně jedny parlamentní volby, je tedy také možné, že příští premiér bude členem ANO.
Udělení milosti není žádným způsobem omezeno a v teoretické rovině tak může nastat i situace, kdy prezident udělí milost sám sobě. Pokud by však taková situace skutečně nastala, bylo by na místě klást si otázku, zda tím nedochází k dekonstrukci právního státu, neboť v takto výjimečném případě by mohl ještě zasáhnout Ústavní soud.
Ústavní soud se již v minulosti vyjádřil tak, že mu nepřísluší posoudit rozhodnutí prezidenta republiky udělit milost či amnestii, jelikož Ústava tuto pravomoc přímo svěřuje jemu. V rozhodnutí si však vymezil prostor pro situaci, kdy by takové jednání mohlo zasáhnout do podstatných náležitostí demokratického právního státu, tedy materiálního ohniska Ústavy.
Rozuzlení takové situace však nelze jednoznačně předvídat, neboť nemá v historii obdoby.
