Vladimír Pikora: Jak lze vládními zásahy vrtět se statistikou. Ceny prý padají, my však vidíme jejich růst
Je to šílené. Vše zdražuje. McDonald’s, který léta držel ceny, letos zdražil hned dvakrát. Dvojitý cheeseburger vyskočil z loňských 55 Kč na 75 Kč. To je zdražení o více jak třetinu. Hamburger přitom bývá často považován za určité měřítko cenové hladiny, protože se prodává po celém světě a je všude stejný. No a právě statistika burgerů ukazuje, že v Miláně mají po přepočtení na koruny dvojitý cheeseburger o 9 korun levnější než u nás. Už jsme tedy dražší než Italové. Italská ekonomika přitom není nějakou špatnou. Vyrábí ikony, třeba jako Ferrari apod.
To, že se naše ceny přiblíží italským, všichni ekonomové předpokládali. To, že budeme ale dražší, už tak jednoznačné nebylo. Čím to je, že Češi platí za stejné věci tolik?
Podle mě to je dáno očekáváním. Ta jsou krátkodobá a dlouhodobá. Ta dlouhodobá prostě vycházejí z toho, že vím, že v Londýně ta samá kravata stojí polovinu než u nás. Zároveň ale vím, že u nás to je cena běžná. Nemám tedy úniku a cenu přijmu.
To, že jsou u nás některé ceny neracionálně vyšší, je podle mě dáno určitým zvykem z minulosti, kdy si Češi mysleli, že si kupují prémiové zahraniční značky a byly ochotni za ně hodně připlatit, aby později zjistili, že to nejsou prémiové značky, ale značky zcela tuctové. Takže např. řetězec, který u nás v Praze prodával na nejdražších adresách a tvářil se jako něco extra, v Británii prodává v každé díře a prémiový vůbec není. Dnes už u nás řetězec nezlevní, protože ví, že lidé jsou ochotní tolik platit. Chyba je tedy v tom, že jsme se přizpůsobili.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
