Aliance pro nestabilitu: Za ostudné pražské bezvládí jsou odpovědní především Hřib s Čižinským
Čtvrtečního rána vypuknuvší „svátek demokracie“ v podobě zasedání pražského zastupitelstva trval až do druhého dne, ale jasno o tom, kdo bude příští čtyři roky vládnout našemu hlavnímu městu, znovu nevnesl. Přitom od voleb uplynuly už dva měsíce, což je nejdéle od listopadu 1989, kdy hlavní město nemá primátora. A nebude mít minimálně do dalšího zasedání zastupitelstva, které proběhne až 15. prosince. Kdo za to může?
Pirát Zdeněk Hřib je nejhorším polistopadovým primátorem Prahy, což se dá doložit mnoha měřitelnými kritérii. Chaosem ve všech druzích pozemní dopravy, počtem (ne)zahájených klíčových městských staveb, vrtulníkovým utrácením veřejných peněz na provozní výdaje nebo spektakulární festivaly jinakosti, včetně rekordního počtu placených poradců. Kromě jiného se těžko může zbavit politické odpovědnosti za korupční kauzu Dozimetr, která zasáhla nejvyšší patra vedení města a znevěrohodnila už tak dost pošramocené ekonomické i personální poměry v klíčové firmě města – Dopravním podniku.
Hlavním politickým spojencem Zdeňka Hřiba byl po celé čtyři roky někdejší lidovecký poslanec a hvězda pražského politického levicového aktivismu Jan Čižinský, který do vedení Prahy nominoval náměstka primátora pro dopravu Adam Scheinherra, předsedu dozorčí rady Dopravního podniku a také zuřivého zastánce městské cyklistiky.
Výsledky voleb v Praze hovoří jasnou řečí: Piráti skončili v Praze třetí za koalicí Spolu a hnutím ANO, v závěsu za nimi se pak ocitla Čižinského Praha Sobě následované hnutím STAN a SPD.
Do povolebního patu se Praha dostala ze dvou hlavních důvodů: Po volbách byli vítězové celostátním vedením svých stran tlačeni, aby uzavřely koaliční dohodu, která by kopírovala vládní sestavu; tedy koalici Spolu (ODS, KDU a TOP09) s Piráty a hnutím STAN. Tato vláda by v Praze získala pohodlnou většinu 38 z 65 zastupitelů, nicméně narazila.
Jednak na osobní animozity některých pražských představitelů (Zdeněk Hřib například před časem urážel Alexandru Udženiju z ODS na zastupitelstvu odkazem na její částečný balkánský původ, ona jej naopak nazvala hovadem a buranem ze Slavičína, což je malé moravské město, odkud zase pochází primátor Hřib).
Druhým důvodem je samotná povaha Zdeňka Hřiba, který se za čtyři roky ve funkci nechal zaslepit zlatým odrazem primátorského řetězu a po volbách prostě nepochopil, že prohrál. Koalice Spolu také nechce vstoupit do vedení města s Piráty jen proto, že s nimi sedí ve vládě, protože si je jistě vědoma, že většina Pražanů ve volbách jednoduše další čtyři roky hřibo-čižinského koloběžkového aktivismu odmítla.
O politickém amatérismu Hřiba s Čižinským svědčí i to, že slavnostně spojili své subjekty v Alianci pro stabilitu a oznámili, že nadále budou jednat o případné koalici jedině spolu (s malým „s“).
Pamatujete na situaci z řeznictví v dobách bolševika, když jste chtěli dostat kvalitní svíčkovou? Museli jste si k ní ještě koupit pořádnou flákotu prorostlého bůčku, jinak jste neměli šanci. To teď připomíná pokus ODS, TOP09 a lidovců „koupit si“ v pražském krámě koaličního partnera, tedy svíčkovou. Akorát u Pirátů a Prahy Spolu nevíte, co z nich je svíčková a co bůček…
Kandidát ODS na primátora Bohuslav Svoboda by musel být padlý na hlavu, kdyby do takového obchodu vstoupil – Praze by totiž rázem vládla stará koalice, pouze doplněná o několik politiků ODS, kteří by se ocitli ve značně nevýhodném a vlastně marginálním postavení.
Chyba ODS a faktor Babiš
Je nutné ovšem podotknout, že už před volbami se zdálo, že občanští demokraté se volbou svého lídra pro celopražské volby dopustili strategické chyby. Nebýt toho, že postavili do svého čela někdejšího primátora, lékaře Bohuslava Svobodu, získal by možná jejich blok ve volbách možná i o deset procentních bodů více. A ty jim dnes chybí k silnější pozici a razantnějšímu vyjednávání s potenciálními koaličními partnery, chcete-li nepřáteli. Úctyhodnost, moudrost a klid nejsou zrovna tím, co může prorazit hradbu, postavenou na zaťaté urputnosti a „jájinkovství“ Zdeňka Hřiba a tradičního slizounství Jana Čižinského.
V záloze na svou příležitost čeká lídr ANO Patrik Nacher. Pracovitý pragmatik s realistickým pohledem na problémy Prahy i srozumitelnou vizí jejich řešení. I když kolem sebe nekope, neklade si nerealistické podmínky k jednání, limituje jej fakt, že jeho hnutí je stigmatizované postavou svého předsedy Andreje Babiše, úhlavního politického nepřítele vládní pětikoalice, a má tedy koaliční potenciál blížící se téměř bodu mrazu.
Přestože by vláda Spolu a ANO, doplněná případně o STAN, byla programově kompaktnější než jakákoliv jiná kombinace stran. Zájmy Prahy jsou jedna věc, reálná politika je věc druhá. Jak by se například předsedovi ODS Fialovi před prezidentskými volbami vysvětlovalo, že v Praze uzavřel koaliční smlouvu s kandidátem „říše zla“ Babišem? To už by mohl jet rovnou s Okamurou na dovolenou na letní Orbánovo sídlo k Balatonu.
Uvidíme. Třeba se ukáže být průchozí nabídka Patrika Nachera na tichou podporu vlády koalice Spolu a STAN. Nebo Zdeněk Hřib pochopí, že vydírací potenciál Aliance pro Prahu je ještě nižší, než koaliční potenciál Spolu a ANO, Jana Čižinského pošle k vodě, a nakonec uzavře křehkou a osobnostně velmi pošramocenou dohodu stran na „vládním půdorysu.“
Ať tak, či onak, čas běží, Praha je čím dál netrpělivější a vládní půdorysy jsou jí platné, jako cyklopruhy na Jižní spojce.
