Maďarsko nemá benzín. Na vině nejsou ropné sankce EU vůči Rusku, nýbrž populismus Viktora Orbána
Maďarská vláda na návrh ropné a plynárenské skupiny MOL od úterních 23:00 zrušila zastropování cen pohonných hmot. Důvodem je panická situace na tamním trhu, kde váznou dodávky paliv nebo u mnoha čerpacích stanic ani není co tankovat. Podle tamní vlády v čele s Viktorem Orbánem je ochromené zásobování trhu palivy důsledkem sankcí, které uvalila Evropská unie na ruskou ropu. Ve skutečnosti je to spíš výsledek gigantického populismu a politického solitérství tamního vládce Viktora Orbána.
Pro úplnost dodejme, že k zastropování cen paliv na úrovni 480 forintů (zhruba 29 korun) za litr přistoupila maďarská vláda již vloni v listopadu. Díky tomuto opatření se paliva v Maďarsku stala rázem nejlevnějšími v regionu a země se stala častým cílem benzinové turistiky.
Maďarská vláda pumpařům sice kompenzovala každý prodaný litr příspěvkem 20 forintů, celý proces však provázela neskutečně zdlouhavá byrokracie. Druhou věcí je, že zatímco nyní je cena ropy na úrovni před napadením Ukrajiny ze strany Ruska, během jara tomu bylo jinak. Ceny byly vyšponované, a proto ani vládní kompenzace mnoha provozovatelům maďarských čerpacích stanic nestačily a s každým takto prodaným litrem vršili ztráty. Reakce na sebe nenechala čekat, zahraniční společnosti začaly omezovat dodávky do svých maďarských pump a hlad po palivech tak čím dál více musela uspokojovat domácí společnost MOL.
Zastropování cen paliv nebo určité daňové úlevy nebyly maďarskou specialitou. K podobným krokům sáhly i jiné vlády, včetně té české. Jenže v Maďarsku tyto kroky začaly ještě dlouho před začátkem ruské agrese a následnými cenovými turbulencemi. Důvod byl jediný: volby. Orbán uvalil cenový strop i na spotřebu elektřiny a plynu v průměrné domácnosti a zároveň poslal důchodcům jednorázově 80 tisíc forintů (zhruba 5500 korun) a třináctý důchod. Výsledek byl dvojí: drtivá výhra ve volbách, ale zároveň ekonomická polízanice. Země má problémy s rozpočtovým schodkem, a proto musela například zavést mimořádnou daň na podniky v bankovním sektoru, pojišťovny, společnosti v energetice i letecké dopravě. Aktuální inflace je zde dokonce vyšší než v České republice a mohli bychom pokračovat dál.
Nyní však Maďarsko čelí ještě dalšímu problému, kvůli kterému drží v šachu evropský balík peněz na pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur. Unijní exekutiva totiž minulý týden navrhla zmrazit Maďarům výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů kvůli nevyřešeným problémům při rozdělování veřejných peněz. Maďarsko pak v odplatě vetovalo životně důležitou finanční pomoc Ukrajině. Nyní Evropská unie i Maďarsko čekají, kdo udělá první ústupek a zda se podaří situaci odblokovat. Zbylé unijní země proto už raději hledají paralelní řešení, kdy za půjčku Ukrajině nebude ručit Evropská unie, ale národní státy. Řešení pak bude nezávislé na vrtoších Maďarů.
Ale zpět k maďarským problémům s pohonnými hmotami. Ty nejsou způsobeny sankcemi EU vůči Rusku. V zemi, která je z celé Unie nejvíce servilní vůči Rusku, by to bylo více než paradoxní a komické. Potíže zkrátka způsobila populistická politika Viktora Orbána držící déle než rok tvrdý cenový strop bez adekvátních kompenzací. Není se proto čemu divit, že v takových podmínkách už skoro nikdo nechtěl paliva prodávat. S pádem stropu lze očekávat, že se vše brzy vrátí do normálu a zahraniční společnosti doplní zásoby u svých pump. Bez ohledu na to čeká Maďary další nepříjemná jistota. Ceny pohonných hmot se vrátí do tržního prostředí, a tudíž raketově vystřelí vzhůru. Bude to takový hořký Orbánův vánoční dárek.
