Karel Steigerwald: Vánoce jsou už dlouho na šikmé ploše
Každý ví, co jsou dnes Vánoce. Zlato, stříbro, cetky, dudlajdá, tlačenice v dárkovém šílenství a pak doma dobro s bramborovým salátem, žranice, žranice a rozzářená očka dětí. Letos s otázkou navíc: jestlipak přijde Děda Mráz, ten jejich Ježíšek, i k Putinům? Jen pro pořádek připomenu, co víme. Ježíšek organizoval pro lidi lásku, mír a dobro. Tím překvapil svět a porazil i tvrdá římská božstva, která by se dnes spíš hodila k vánočnímu virválu než to líbezné neviňátko. Jeho nabídka lásky, byť se nikdy zcela nesplnila, lákala lidi mnohem víc než drsnost římské krve.
Úpadek Vánoc. Čím déle trvá, tím je to horší. Představte si sebe v ukrajinském zákopu, rakety nad hlavou, výbuchy všeho druhu, krev, smrt. Jaderné exploze v záloze. Jak se to mohlo stát? Copak jsme léta nevěřili, že konflikty mezi státy v Evropě budou se řešit už jen diskusí, jednáním, kompromisy a vyčkáváním, až spor uzraje k lepšímu řešení? Už neplatí, že válka je mnohem horší než každý odklad a kompromis? Vždyť i Sovětský svaz jakžtakž přistoupil na to, že se světová revoluce odkládá. Dnes se jen díváme, jak bude vypadat Země za dvacet let. To už bude mít jaderné zbraně padesát ničemů, kteří ji roztrhají na nanokusy s pohrůžkou: Když nás nenecháte dělat, co chceme, odpálíme to. Nám je všechno jedno! Proč to začali zrovna Rusové, kteří s krví a smrtí mají tolik zkušeností? Proč zrovna oni chtějí jít stopou, kterou Hitler kreslil na ruském sněhu jejich krví?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
