Pavel Páral: Máme za sebou rok blbé nálady. Příští rok porostou platy a inflace bude jednociferná

Přání se mají plnit nejen o Vánocích a nutno říct, že loni nám to vyšlo, i když takhle jsme si to nepředstavovali. Asi všichni jsme toužili zbavit se v novém roce 2022 covidového šílenství, což se podařilo. Ale že bychom se tím nějak zvlášť nyní těšili, asi nikdo tvrdit nemůže. Máme úplně jiné starosti a covid nás netrápí více než rýma. A přejeme si asi dost úpěnlivě, abychom se v příštím roce zbavili války na východě a inflace. První ovlivnit moc nemůžeme a to druhé je sice do značné míry v našich rukou, ale nezdá se, že by ti, kdo k tomu mají mandát, dělali vše, co je potřeba.

Pocit zchudnutí během posledních dvanácti měsíců dnes prožívá dost velká část populace. Že reálné mzdy srazila inflace, jakou mladší polovina národa nepamatuje, na úroveň roku 2017, cítíme velmi úkorně, ačkoli v dotyčném roce ulice nezaplavovali žebráci a matky samoživitelky se fakt masově neprodávaly v nevěstincích, aby uživily děti. To, co žijeme, opravdu není bída ve své skutečné podobě, ale máme se hůře a je zcela pochopitelné, že to vyvolává nespokojenost a otázky, kdy bude líp.

Nejhorší za námi

Na to je dnes hodně těžká odpověď. Ale povzbudivé může být to, že v tom příštím roce by nemělo být hůře, a když, tak ne o moc. Tedy pokud jde o reálné platy. Velká část firem stále počítá s jejich nominálním zvyšováním a inflace by nám z nich měla ukousnout citelně méně než letos. Firmy budou pod tlakem a mohlo by se udržet zhruba letošní tempo růstu platů. I experti ministerstva financí a ČNB počítají s přidáváním zhruba o osm procent. A inflace by měla být jednociferná. To druhé píšeme nicméně s mnohem menší jistotou, protože Česká národní banka po letošní výměně skoro celé bankovní rady protiinflační aktivitou nepřekypuje a zastavila zvyšování úrokových sazeb v přesvědčení, že současná úroveň je dostačující k poklesu inflace. Byť až v roce 2024 dosedne na ta dvě procenta, kde má být růst cen dlouhodobě udržován podle našich centrální bankéřů.

Ale zatím to moc na to, že to klapne, nevypadá. Určitě pro spotřebitele přestanou růst ceny energií, protože vláda je zastropovala a případné významnější výkyvy na trhu odskáče státní dluh.

Optimisticky to pak vypadá s cenami pohonných hmot, které hrají v inflaci docela velkou roli. Ty momentálně prožívají opravdu výrazný pokles na předválečné úrovně a nic nenaznačuje, že by se mohla situace změnit. Trochu neradostné je na tom, že důvodem poklesu cen ropy a z ní odvozeného zlevňování nafty a benzínu je z velké míry pesimistický pohled obchodníků na světovou ekonomiku.